Žižkovské nádraží památkou: zkáza, nebo spása?

Praha - Nákladové nádraží Žižkov - pro mnohé bílé místo na mapě, pro jiné handl a propojení politiky s ekonomikou. Nevyužívaný areál o rozloze 33 hektarů v centru Prahy nenechává spát stavitele, urbanisty, radnici ani místní. Kartami teď nově zamíchalo prohlášení hlavní budovy za kulturní památku a bitva o nádraží pokračuje. Co se tedy bude dít dál?

Ještě nedávno to vypadalo, že se funkcionalistická budova nádraží strhne, aby uvolnila prostor čtyřproudé Jarovské spojce, a v areálu o rozloze sedmi Václavských náměstí nebo 55 fotbalových hřišť vyroste nová rezidenční čtvrť pro dvacítku tisíc lidí. Poté, co se nákladové nádraží Žižkov letos v březnu definitivně stalo kulturní památkou, však dosavadní jistoty padly.

Odpověď na otázku, co to pro osud areálu znamená, nicméně není jednoznačná. Vlastníci pozemků mají jasno: tvrdí, že se pro ně nemění nic. Podle oponentů z řad architektů, obyvatel i radnice jde naopak o poslední možnost, jak záměr investorů zvrátit. 

Nákladové nádraží Žižkov bylo vybudováno v roce 1936 jako koncové velkokapacitní nádraží, sloužící k překládce a skladování zboží. Funkcionalistické industriální budovy jsou architekty velmi ceněny. S nárůstem kamionové dopravy ztrácelo nádraží postupně na významu a v roce 2002 byl provoz ukončen. V současné době využívají areál logistické, spediční a velkoobchodní společnosti jako sklady. Budovy však postupně chátrají.


Kdo je vlastník a co plánuje?

V roce 2007 založily České dráhy s developerskou firmou Sekyra Group (majetkový podíl 51:49 ve prospěch ČD) společnost Žižkov Station Development (ŽSD). Té patří jižní a východní část areálu. Předsedou dozorčí rady se stal exministr Karel Březina (ČSSD), místopředsedou Luděk Sekyra. ŽSD chce v jižní části postavit bytový a administrativní komplex, přičemž počítalo se dvěma variantami: jak se zachováním budov, tak s jejich zbouráním. Kolejiště měla být zcela odstraněna. 

Severní díl prodaly České dráhy konsorciu firem Discovery Group a Grainger Trust. Zatímco Sekyra potřebuje pro své plány změnit územní plán, Discovery už operuje na stavebních pozemcích. V současnosti chystá zástavbu, která se místním ani trochu nezamlouvá - byty, kanceláře až do výše čtrnácti pater a obchodní centrum o rozloze 36 tisíc metrů plochy, které by mělo stát podél cenné nádražní budovy.  

Zmíněný projekt doporučil v roce 2010 žižkovský výbor pro územní rozvoj pod vedením Ondřeje Pechy (ODS) a odsouhlasila místní radnice ovládaná „žižkovským developerem“ Pavlem Hurdou (ODS). Kvůli nim - oba jsou léta i vlivnými zastupiteli hlavního města - odsouhlasila v březnu téhož roku Rada hlavního města udělení výjimky ze stavební uzávěry, čímž Praha pustila developery na lukrativní pozemky a začalo nekoncepční drobení lokality. Celý proces završil v květnu 2012 Útvar rozvoje hlavního města, když bez odůvodnění na příkaz svého tehdejšího ředitele doporučil i umístění obchodního centra, které je trnem v oku místním obyvatelům. 

Loni žižkovská radnice otočila o 180 stupňů

Po pádu koalice v Praze 3 loni v červnu otočila žižkovská radnice o 180 stupňů. Ustoupila od stavby Jarovské spojky, které měla teď již památkově chráněná budova ustoupit, i od podpory Discovery. Stavební úřad Prahy 3 však přes nesouhlas městské části zamýšlený projekt povolil. Radnice se odvolala, nyní se čeká na rozhodnutí magistrátu. 

„Ve vývoji celého území došlo k úplně zásadnímu pochybení ze strany útvaru rozvoje hlavního města, kdy před několika lety vyňali zásadní části toho území ze stavební uzávěrky, takže toto území nemůže být řešeno urbanisticky komplexně. Teď nám k záchraně areálu můžou pomoci dvě věci - chránění živočichové a kulturní památka,“ uvedl Matěj Stropnický, který je od roku 2012 místostarostou Prahy 3.

Matěj Stropnický, místostarosta Prahy 3:

„Developeři se chovají tak, jak jim to prostředí umožní. Náš úřad stavbu obchodního centra dovolil, protože se bojí arbitráže, kterou Discovery hrozí. V případě, že se bude bát i magistrátní stavební úřad, jsou ještě dvě místa, kam se dá odvolat. Na Ministerstvo pro místní rozvoj kvůli postupu stavebního řízení a na Ministerstvo kultury, které musí vydat nové stanovisko, protože doposavad území nebylo posuzováno, že na něm stojí kulturní památka.“


Památková ochrana - nová šance nebo poslední rána? 

Památková péče je však bezzubá. Za nedodržování zákona hrozí majiteli jen směšné pokuty, které mohou stavitele nechat zcela chladným. 

Milan Čermák, ředitel Odboru správy nemovitostí Českých drah: 

„Tomuto objektu památková ochrana nijak zvlášť nepomohla - vyhlášením za kulturní památku se nedosáhne změny v našich prioritách. Některá nádraží si ochranu bezesporu zaslouží, ale je potřeba, aby se zainteresované instituce společně a předem zamýšlely nad dalším využitím nemovitosti. Upřímně, dnes kulturní památka znamená starost - v podstatě trest - pro vlastníka. Znamená to dvojnásobek nákladů na jakoukoliv opravu.“ 


Developer - zároveň vlastník pozemku - chce maximalizovat zisk, památkáři chtějí zachovat budovu a genius loci místa, aktivisté by zde rádi viděli kulturní instituce, park a například i sídlo filmového archivu.

Problémem je, že pražská radnice dosud nemá představu, jak s prostorem naložit. „Praha si musí stanovit, co vlastně chce, najít partnera a investora a vytvořit projekt, u kterého bude garantovat územní rozhodnutí. Na konci bude území zastavěno rozvojovým projektem s moderní architekturou,“ popsal ideu pověřený primátor města Tomáš Hudeček (TOP 09). Ovšem Praha pozemky většinou nevlastní. Zbývá ji tedy hrát roli koordinátora rozvoje.

Hledá se nejmenší zlo

„Je to průšvih. Situace se dostala do stavu, kdy je vše už pouze otázka kompromisů. Je to vyjednávání, aby to bylo co nejmíň nepříjemné pro městskou část, pro rezidenty, kteří tam bydlí i ty, kteří tam bydlet budou. Takhle se město netvoří,“ povzdechl si Dan Merta, jeden z iniciátorů a zakladatelů Iniciativy za novou Prahu a Tady není developerovo na debatě k nádraží, která proběhla minulý týden. Přepis a bližší informace k akci jsou zde.

Vešlo by se sem okresní město pro dvacet tisíc lidí, ovšem na komplexním projektu s potřebnými institucemi se nemohou podílet pouze soukromé subjekty. Pro ty, jak samy tvrdí, je to neúnosné. „Materiálů co s nádražím je k dispozici celá řada. Máme archiv studentských prací, které ovšem neřeší ekonomiku a návratnost,“ řekl Leoš Anderle, ředitel pro developement Sekyra Group.

Pavel Kalina, ústav teorie a dějin architektury:

„Byla by věčná škoda, kdyby se Žižkov měl stát místem pro realizaci průměrného developerského projektu. Takové projekty slouží pouze k maximalizaci zisku, ale městu příliš nepomáhají. Má-li se Praha stát místem přitažlivým nejen historickými památkami, ale také živou současnou architekturou, je třeba dát prostor projektům, které jsou skutečně inovativní, ekologicky citlivé a přitom reflexivně zakotvené v paměti místa.“