Koněprusy - Koněpruské jeskyně očima jeskyňářů můžete vidět během speciálních prohlídek, kdy osvětlení jeskyně zhasne a jediným světlem jsou baterky v rukou návštěvníků. „V jeskyních jednoduše nerozsvítíme a návštěvníkům připravíme baterky, každému jednu. V jeskyni také zapneme UV lampy, které umožní návštěvníkům vidět opál ve výzdobě,“ popsal vedoucí správy Koněpruských jeskyní Alexandr Komaško. Čirý nebo mléčně zbarvený nerost opál je přitom jednou z největších zvláštností Koněpruských jeskyní, v takovém množství ho nenajdete v žádné jiné české jeskyni.
Koněpruskými jeskyněmi s baterkou jako jeskyňář
Prohlídky při baterkách se můžete zúčastnit každé poslední pondělí v měsíci. Prohlídky osvětlené baterkami přitom mají poněkud odlišný program od běžných návštěv jeskyně, a to nejen proto, že na začátku si musí návštěvníci zvykat na tmu, která je v jeskyni obklopí. „Návštěvníci vidí to, co oni chtějí,“ popsal hlavní výhodu Komaško. Průvodce lidi vybavené baterkami upozorňuje na místa, která nejsou běžně nasvícená, ukáže jim také nejzajímavější fosilie a další výzdobu jeskyně.
Pověsti o penězokazcích i pasáčkovi, který nedržel slovo
Další zajímavostí, na kterou lákají Koněpruské jeskyně, je penězokazecká dílna, kde figuríny návštěvníkům připomínají zdejší ražbu falešných mincí v patnáctém století. Za vlády Jiřího z Poděbrad se razily stříbrné mince se stojícím lvem a s ražbou pouze po jedné straně, penězokazci je vyráželi z měděného plechu, máčeli do amalgámu stříbra a potom žíháním odstranili rtuť, takže postříbřené padělané mince vypadaly jako pravé. Vyrazili jich asi 5 000 kusů, což by jedné osobě postačilo na obživu na dva roky.
Expozice v Koněpruských jeskyních
S penězokazeckou dílnou se pojí i nejznámější koněpruská pověst o pasáčkovi a loupežníkovi. Když pasáček na kopci u Koněprus objevil díru, ze které stoupal kouř, našel v ní vousatého loupežníka, který přepočítával hromadu peněz. Oba se trochu polekali, ale brzy se domluvili. Loupežník dal pasáčkovi hrst mincí a pasáček mu na oplátku slíbil, že o něm nikomu neřekne. Jenže hned jak se vrátil do vesnice, musel se se svým objevem pochlubit. Vesničané, kteří také chtěli nějaké peníze získat, tak vzali vidle, hrábě, kosy, cepy a běželi k jeskyni. Když ale dorazili na místo, žádný vchod do jeskyně ani loupežník s hromadou peněz tam nebyl. A tak pasáčkovi natloukli a peníze mu vzali, z čehož plyne poučení, že dané slovo by se mělo vždy dodržet.
Největší systém jeskyní v Česku už je nejspíš objevený celý
Koněprusy tvoří vůbec největší zpřístupněný jeskynní systém v Česku. Celková délka jeskyní přesahuje dva kilometry, přičemž zpřístupněno je necelých 600 metrů s převýšením více než 70 metrů. Podle Alexandra Komaška tvoří dnes známé jeskyně naprostou většinu koněpruského komplexu. „V jeskyňářství si ale nikdy nemůžete být jisti, že jste objevili všechno,“ dodal Komaška.
Koněpruské jeskyně
Koněpruské jeskyně leží ve středních Čechách u Berouna v chráněném území Český kras a jsou jedinými přístupnými jeskyněmi na tomto vápencovém území. Jeskyně vznikly v devonských vápencích starých až 400 milionů let a dnešní podoba jeskynních útvarů spadá do období před 25 až 30 miliony lety. Předpokládá se, že Koněprusy jsou patrně nejstarším jeskynním komplexem v Čechách.
Specialitou jeskyní jsou takzvané koněpruské růžice, které jsou nejstarší dodnes dochovanou částí výzdoby. Unikátní jsou však nejen svým stářím přes milion let, ale i svým složením, protože obsahují opál. Návštěvníci se mohou pokochat také pohledem na Varhany, Letošníkovu propast nebo Proškův dóm, který je se svým jezírkem a růžicemi nejkrásnějším prostorem jeskyní.
Koněpruské jeskyně se proslavily i nálezy tisícovek kostí pravěkých zvířat a člověka. Živočichové se do podzemí propadli mnoha otvory (komíny), kterými jsou jeskyně spojeny s povrchem. Dnes slouží jako zimoviště netopýrů a vzácných vrápenců.
Rozhovor s Alexandrem Komaškem (zdroj: ČT24)
V září 1950 jeskyně náhodou objevili dělníci v lomu po odstřelu části masivu, kde se systém jeskyní nachází. A o devět let později, od 2. srpna 1959, byly tyto prostory zpřístupněny pro veřejnost. Hned po svém otevření byly jeskyně velkým magnetem, počet návštěvníků se pohyboval kolem dvou set tisíc ročně. Návštěvnost poté ale klesala a ustálila se na sto tisících. Prohlídková trasa jeskyní se časem rozšiřovala o různé zajímavosti, třeba o zmíněnou penězokazeckou dílnu, v Koněprusech ale myslí i na pohodlí návštěvníků, v poslední době například zvýšili stropy chodeb tak, aby se do nich pohodlně vešli i vyšší návštěvníci.
Český kras se může pyšnit zhruba stovkou jeskyní a podzemních prostor. Koněpruské jeskyně se sice nedají označit jako nejhlubší a zřejmě ani nemají nejskvostnější krápníkovou výzdobu, ale nikde jinde v Českém krasu nebyly přírodní podmínky tak příznivé, aby se zde dala vytvořit stezka pro turisty.