Pardubice – Kdysi patřili čeští puškaři mezi nejvěhlasnější řemeslníky v Evropě. Dnes už zbraně vznikají jiným způsobem, a tak řemeslo ovládá už jen málo lidí. Ústředí současného českého puškařství je v Pardubicích, restaurátoři Východočeského muzea zachránili i ty nejvzácnější historické zbraně.
Z kusů dřeva opět vytvářejí vzácné zbraně pardubičtí puškaři
Východočeské muzeum v Pardubicích sbírá, zachraňuje a vystavuje zbraně od roku 1880. „Sbírka zbraní našeho muzea patří k nejrozsáhlejším veřejným sbírkám v České republice,“ charakterizuje svoji expozici ředitelka muzea Eva Rychlíková.
Jedna z nejvzácnějších zbraní, již pardubičtí puškaři obnovili, je Lebedova zadovka, kterou neúspěšně nabízel armádě po prusko-rakouské válce. Sběratelé po ní pátrali 90 let, než se dostala do Východočeského muzea.
Pušky přicházejí do Východočeského muzea často ve zbědovaném stavu, obnova každé z nich proto trvá stovky hodin. Puškaři přitom musí pracovat na lecčem – například u zbraně z 19. století z Balkánu je třeba obnovit nejenom dřevo, ale i perleťové zdobení. „Restaurátor nemůže být člověk jednoho řemesla. Musí jich alespoň zběžně ovládat několik a zbytek si musí umět dohledat,“ uvedl historik Jan Tetřev.
Restaurátoři, kteří se specializují na historické pušky, tvrdí, že zachránit se dá téměř každá zbraň. Nejhorší je podle nich amatérský zásah, ten většinou pušku nenávratně znehodnotí.
Umění restaurátorů: Pardubické puškařství (zdroj: ČT24)