Pravěcí lidé se Šumavě nevyhýbali, žili i v tisíci metrech u Modravy

Modrava (Klatovsko) – Již v pravěku žili v nejvyšších partiích Šumavy lidé. Archeologové nalezli nedaleko Javoří Pily u Modravy důkazy o osídlení ve střední době kamenné. Pravěké osídlení ve více než kilometrové nadmořské výšce tak je nejvýše položené v Česku.

Oblast u Javořího a Roklanského potoka zkoumali archeologové poslední tři roky. Na šesti lokalitách nalezli na 300 drobných kamenných čepelek a odštěpků, které pravěcí lidé používali jako hroty šípů nebo háčky na lov ryb. „Hned první den, kdy jsme tu byli, jsme měli do hodiny první artefakt,“ upozornila Katarína Čuláková z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Rozsah šumavského naleziště naznčuje, že se pravěké skupiny do oblasti Javoří Pily každoročně vracely. „Šumava byla atraktivní z toho důvodu, že stejné plodiny, které odrostly a odrodily v nižších nadmořských výškách, zrály na Šumavě později,“ vysvětlil další z členů archeologického týmu Milan Řezáč. Právě podle toho, jak na různých místech dozrávaly plodiny, se ve střední době kamenné řídil život kočujících skupin – ty ještě samy nic nepěstovaly ani nechovaly zvířata. Na Šumavu chodili pravěcí lidé na borůvky, ostružiny a také lískové ořechy, které kdysi na horách podle průzkumů hojně rostly. K tomu lovili lososy.

  • Nedaleko Modravy nalezli archeologové důkazy pravěkého osídlení
    Nedaleko Modravy nalezli archeologové důkazy pravěkého osídlení autor: Petr Eret, zdroj: ČTK
  • Nedaleko Modravy nalezli archeologové důkazy pravěkého osídlení
    Nedaleko Modravy nalezli archeologové důkazy pravěkého osídlení autor: Petr Eret, zdroj: ČTK

Starosta Modravy Antonín Schubert:

„Šumava má nějakou svou historii, a je vidět, že stopa člověka v krajině je tady už několik tisíc let, takže je na co navazovat, je co udržovat.“


Dosud nejvyšší nalezené pravěké osídlení Šumavy nalezli archeologové na Lipně. Objev u Javoří Pily tak rázem posunul lidi z doby kamenné o 200 metrů výše. České hory však zatím nejsou příliš prozkoumané. Archeologové přiznávají, že je průzkum v horském terénu problematický, obtížné je již nalezení místa pro vykopání průzkumné sondy. Na pláních nad Modravou pomohlo výzkumníkům štěstí, ale i zkušenosti a odhad. „Šli jsme po polohách na hranách teras, zajímavé jsou soutoky řek a potoků nebo místa, která si tehdy lidé dobře pamatovali,“ řekla Katarína Čuláková.

Pátrání po pravěké Šumavě nekončí, archeologové hledají další místa pro sondy, ačkoli musí brát ohled na přírodu. „Mým snem by bylo objevit například pozůstatek ohniště nebo místa po nějakém příbytku, ale je to asi spíš jen sen,“ poznamenala Katarína Čuláková.