Brněnec chce v Schindlerově továrně probudit příběh slavného seznamu

Svitavy – Brněnec na Svitavsku chce do konce roku zahájit přípravné práce na rekonstrukci továrny, ve které za druhé světové války zaměstnával německý obchodník Oskar Schindler polské Židy. Právě do Brněnce totiž v roce 1944 zamířili lidé, které od smrti v Osvětimi uchránil tzv. Schindlerův seznam. Projekt rekonstrukce někdejší textilky by měl vyjít na dvacet milionů korun, pro příště by mě chátrající objekt sloužit jako památník.

„Je potřeba vidět nejméně tři Schindlery,“ zdůrazňuje historik Radoslav Fikejz. „Schindlera před válkou jako úspěšného člověka obletovaného ženami, Schindlera švindlera, Schindlera gaunera, potom Schindlera ve válce, kde vystupuje jako Herr Director, jako člověk, který zná nacistickou smetánku v Krakově.“

Schindler, majitel krakovské továrny na smaltované výrobky, zaměstnával vězně z tamního ghetta původně jako levnou pracovní sílu. Zlomem pro něj byl rok 1943, kdy se stal svědkem likvidace krakovského ghetta. „Najednou si uvědomí, že Žid je člověk jako kdokoliv jiný, jako já, jako ty, a začíná těmto vězňům budoucím v krakovském táboře pomáhat,“ dodává Fikejz.

Přesun Židů z Krakova do Brněnce, jenž tehdy nespadal pod protektorát, ale přímo pod třetí říši, proběhl v roce 1944. Nacisté tak reagovali na přibližující se Rudou armádu; seznam židovských zaměstnanců, které Schindler označil za nezbytné pro chod své továrny, nakonec zachránil 1 200 lidí.

Česká továrna byla pobočkou koncentračního tábora Gross Rosen a Židé v ní vyráběli protiletadlovou munici. „Vězni tu byli celou dobu, nejen při práci. Vlastně zde strávili celý pobyt,“ vysvětluje starosta Brněnce Blahoslav Kašpar. Dřevěné budovy, které sloužily částečně jako ubytovna, se ovšem do dneška nedochovaly a zpustlé jsou i cihlové objekty pozdější textilky.

Muzeum by mělo zahrnovat čtyři budovy, dvě z nich vlastní obec. O další dvě budovy po zkrachovalé textilce Vitka Textiles se vede spor, starosta obce ovšem věří, že se vše do konce roku podaří vyřešit tak, aby mohly začít přípravné práce. Čeká se také na to, jestli objekt dostane status kulturní památky. „Probíhá správní řízení a jeho výsledek zatím ještě není znám,“ informovala mluvčí ministerstva kultury Anna Ješátková.

Oprava areálu a jeho zpřístupnění by měly vyjít na 20 milionů korun, Brněnec doufá v pomoc státu a sponzorů.