Památky, mimozemšťany na kostele a loupežníky skrývá orlické údolí

Klášterec nad Orlicí (Orlickoústecko) – Zemská brána je místo, kde se Divoká Orlice odklání od starých česko-slezských hranic a stáčí se do Čech. I když bylo sousední Kladsko i s celým Slezskem dlouho součástí českých zemí, je horní Orlicko typickým pohraničím se vším, co k němu patří – loupežníky a pašeráky, hustými lesy a horami, pevnými prastarými stavbami a samozřejmě záhadami.

Divoká Orlice pramení v Polsku nedaleko Dušníků východně od Náchoda, potom téměř třetinou svého toku tvoří státní hranici – dnes česko-polskou, předtím česko-pruskou. Tam, kde se balvanité řečiště Orlice od hranice odklání a řeka vtéká do českého vnitrozemí, je Zemská brána. Symbolem místa je kamenný most, který postavili italští dělníci v letech 1900 až 1903. „Má základy až šest metrů hluboké. V té hloubce našli kopáči vrstvu písku, proto vrchní stavitel nařídil kopat dál, aby byly na čisté skále,“ přiblížil kronikář z nedalekého Klášterce nad Orlicí Jindřich Kalous.

Nedaleko směrem do vnitrozemí je místo, které k pohraničí patří jako máloco – Pašerácká lávka. I když byla původně postavena pro potřeby lesníků, název napovídá, kdo ji využíval především. Pašeráci na hranicích nechyběli a historky o nich patřily k místnímu folklóru. „Jednoho dne mi tatínek vyprávěl, jak strýc pašoval: Jednou nesl hrnce domů. Když šel domů lesem, objevil se financ a volal: 'Stát!'“ napsal ve slohové práci žák klášterecké školy v roce 1926. Ještě před pašeráky se v orlických lesích skrývali loupežníci včetně Ledříčka, kterého místní pověsti pasovaly na Jánošíka Orlických hor. „Lidé si ho postupem času zidealizovali. Dobové kroniky ho líčí jako člověka 'ducha chabého, vzrůstu nevelkého, veskrze líného',“ popsal spoluautor naučné stezky Zemská brána Michal Gerža.

Kromě pověstí ale k oblasti Zemské brány patří i památky z nejvzácnějších. Jednou z nich je Vejdova lípa zasazená prý již kolem roku 1200, která je s obvodem 12,58 metru nejmohutnějším památným stromem Česka. Místní obyvatelé lípu nominovali do soutěže Strom roku 2013.

Nejvýznamnější kulturní památkou oblasti potom je klášterecký kostel Nejsvětější trojice – jeden z nejstarších v celých Čechách. Kromě nevyčíslitelné historické hodnoty skrývá i podivuhodnou záhadu – pod fasádou se podařilo objevit podivné kresby postav s tykadly na hlavě. „Jsou to znázornění mimozemšťané nebo kosmonauti?“ podotkl kronikář Kalous. Také by to ale podle něj mohli být čerti, které nakreslili středověcí zedníci, aby se farníkům za něco pomstili.

  • Farní kostel Nejsvětější trojice v Klášterci nad Orlicí
    Farní kostel Nejsvětější trojice v Klášterci nad Orlicí zdroj: ČT24
  • Záhadná kresba na kláštereckém kostele: mimozemšťan nebo čert?
    Záhadná kresba na kláštereckém kostele: mimozemšťan nebo čert? zdroj: ČT24