Kamenné věže mají Praze stále co říci

Praha - Muzeum hlavního města Prahy letos slaví 130. výročí založení a na podzim zahájí speciální projekt, který se týká jedněch z nejpatrnějších dominant v metropoli – pražských kamenných věží. Návštěvníci nyní mohou většinu z nich navštívit – veskrze v původním stavu či po novodobých přestavbách z přelomu 19. a 20. století. Od listopadu si návštěvníci budou moci připomenout známá pražská strašidla, s novým rokem pak ve věžích přibydou nové stálé expozice.

Nejvíce navštěvovanými věžemi v Praze jsou Petřínská rozhledna a Zrcadlové bludiště. I ty další - mnohem starší - ale stojí za pozornost. Turisté většinou při procházce centrem Prahy neopominou Prašnou bránu. V jejím sousedství se už v roce 1383 usídlil Václav IV. Pražané tuto věž vystavěli až následně jako vděk králi za to, že si vybral jejich sousedství. Jako královské sídlo využíval toto místo jistý čas i Vladislav Jagelonský, než přesídlil na Pražský hrad.

Prašná brána tady zůstala stát nedokončená, protože pražští měšťané neměli touhu investovat další peníze, když tady král nebyl. Veškeré práce byly zastaveny a věž dlouho zůstala jen provizorně zastřešená a jenom velice pomalu se dokončovala, až roku 1593 potom přistavěli točité schodiště, do té doby byla věž přístupná pouze přes můstek a byla propojená s původním dvorem krále, který byl velmi dobře opevněný a sídlil zde i český zemský sněm.

Prašná brána nikdy neměla pevnostní funkci, od konce 17. století ale sloužila jako sklad střelného prachu, díky čemuž získala své jméno. Impozantní krov věže je pak mnohem mladším dílem. Pochází až z 19. století, kdy zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce pod vedením Josefa Mockera – architekta, který měl na starosti i renovaci Karlova mostu nebo Staroměstské mostecké věže. Proto jsou si mimochodem obě věže tak podobné.

Venkovní ochoz na Prašné bráně
Venkovní ochoz na Prašné bráně
Více fotek
  • Venkovní ochoz na Prašné bráně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5037/503601.jpg
  • Průčelí staroměstské věže zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5036/503598.jpg
  • Prašná brána zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5036/503596.jpg
  • Rozchodník Staroměstské mostecké věže zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5036/503597.jpg

Věž je významnou památkou nejenom fortifikační, ale i reprezentativní. Na východním průčelí byla věž vyzdobena na svou dobu poměrně nákladně. Sloužila nejen k obraně města ale i jako vyhlídka pro tehdejší pražskou smetánku při sledování korunovačních průvodů. Uvnitř je kromě mimořádného krovu i jedna unikátní socha.

„Jde o zpodobnění věžníka, a když se podíváte na to, co se nám zachovalo z gotického umění, většinou to byly věci s církevními motivy, kdežto toto je naopak velmi světská záležitost a ten věžník sám o sobě je zpodobněn ve velmi peprném gestu, kdy si nadzvedává šat za účelem pravděpodobně potřeby,“ popsal kurátor Muzea hlavního města Prahy Karel Kučera.

Malostranská mostecká věž je o dost mladší než její staroměstská protiváha. Stavěl ji až král Jiří z Poděbrad a je také méně zdobná. Do správy Muzea hlavního města Prahy patří nyní například i Svatomikulášská kostelní věž, zastupující vrcholné baroko.

Krovy na Prašné bráně
Krovy na Prašné bráně
Více fotek
  • Krovy na Prašné bráně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5036/503594.jpg
  • Detail průčelí Prašné brány zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5036/503593.jpg
  • Detail průčelí Prašné brány zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5036/503595.jpg
  • Staroměstská mostecká věž zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3343/334300.jpg

Karel Kučera, kurátor MHMP:

„Ta věž vznikla jako malostranská zvonice, což obnášelo stálou službu hlásného, který měl přehled o celém městě a hlídal především požáry. Ve druhé polovině 20. století se to symbolicky překrylo. Z hlásného, který hlásil požáry, se stali hlásní, kteří hlásili na občany, zejména tedy na západní ambasády.“


V současné době mají lidé ještě několik málo měsíců jedinečnou příležitost vidět prázdné autentické interiéry jednotlivých věží. Od listopadu se totiž začne s projektem, který propojuje kamenné věže a původní budovy Muzea hlavního města Prahy, hlavní budovu na Florenci a Podskalskou celnici na Výtoni. Všechny tyto budovy budou hostit projekt Kdo se bojí, nesmí do Prahy. Při prohlídkách nabídnou informace o nejznámějších pražských strašidlech a pověstech.