Ani referenda nepomohla, úložiště jaderného odpadu se hledá dál

Praha – Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) chce vyrazit do šesti lokalit v Plzeňském a Jihočeském kraji a v Kraji Vysočina a zkoumat, zda by bylo možné postavit v některé z nich hlubinné úložiště jaderných odpadů. Žádost o povolení průzkumu musí zodpovědět ministerstvo životního prostředí. Pokud průzkum povolí, rozzlobí tak obyvatele obcí – o úložištích pořádali referenda a stavbu odmítli. SÚRAO teď podle nich obešla výsledky referend tím, že žádost podala prostřednictvím jiných společností.

SÚRAO požádala o průzkum lokalit Čertovka, Magdaléna, Horka, Čihadlo, Březový potok a Hrádek, v lednu také o průzkum lokality Kraví Hora na Žďársku. Výsledky obecních referend, která se zavázala respektovat, obešla správa tak, že žádosti podala prostřednictvím státního podniku DIAMO a společnosti GEOMIN. Ty s obcemi žádné dohody o výsledcích referenda nevážou. „Obě společnosti mají velké zkušenosti s podáváním podobných žádostí,“ zdůvodnila však zprostředkování mluvčí SÚRAO Tereza Bečvaříková.

Obce a jejich obyvatele neuklidnily ani sliby, že budou mít nad průzkumy důkladnou kontrolu. „Celé dva roky byla slibována dobrovolnost, kdy SÚRAO říkalo: 'Budeme dělat průzkumy jenom tam, kde získáme souhlas obcí'. Deklarovala to proto, že není zákon. Řada lidí SÚRAO věřila, já také. A najednou z ministerstva průmyslu to celé změnili a řekli starostům, aby na to zapomněli,“ podotkl Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla.

Chystané průzkumy tak vyvolávají řadu protestních akcí. Plány na vybudování úložiště mají podle starostů už teď negativní dopad na fungování dotčených obcí a měst. „Někteří zájemci o koupi domů v lokalitě s ohledem na nebezpečí radioaktivních odpadů zde nechtějí dlouhodobě bydlet nebo investovat,“ poukázal starosta Chanovic Petr Klásek.

Starostové 131 obcí a 29 občanských sdružení požádali v březnu ministerstvo průmyslu mimo jiné o přijetí zákona, který by posílil postavení obcí, na jejichž území by úložiště mohlo vzniknout. Stát ale na připravený zákon nereagoval.

Žádosti podané u ministerstva životního prostředí zahrnují zatím první etapu průzkumných prací – povrchová měření, sondáže a odběr hornin. Úložiště by v Česku mělo fungovat od roku 2065; výstavba potrvá asi 15 let. Podle rozhodnutí vlády musí ministerstvo průmyslu a obchodu do roku 2018 předložit výběr dvou nejvhodnějších lokalit, jednu hlavní a jednu záložní. S definitivní platností by mělo být území pro výstavbu úložiště stanoveno do roku 2025.