Obce versus stát: spolupráce, nebo bitva o každou korunu?

Třeboň - Když jde o peníze, má vztah obcí a státu čím dál větší trhliny. Samosprávy dlouhodobě doplácejí na výkon státní správy a oboustranně výhodné smlouvy se jim často nedaří uzavírat ani v jiných oblastech. Aktuální zkušenost s tím má například Třeboň, která kvůli předraženým pozemkům zatím nedostavěla důležitou cyklostezku, nebo Bechyně, která by ráda odkoupila pozemek od státního statku v likvidaci. 

Nejvíc města ve prospěch státu doplácejí na výkon státní správy. Konkrétně Třeboň ze svého rozpočtu hradí zhruba 40 procent nákladů, v případě Bechyně se ročně jedná o téměř čtyři miliony korun.

Stavbě cyklostezky v Třeboni brání dohoda se státními lesy

Většinu pozemků pro cyklostezku ze Staré Hlíny do Třeboně se městu podařilo přijatelně vykoupit nebo směnit. Jen dohoda se státními lesy je pro Třeboň značně nevýhodná. Spočívá ve výměně za pozemky, které jsou více než čtyřikrát větší, k tomu musí radnice ještě doplatit téměř půl milionu korun. „V tomto případě je ten kousek lesa ve vztahu k městu skoro lichva,“ myslí si místostarosta Třeboně Zdeněk Mráz (ČSSD).

Cyklostezka je přitom pro město důležitá, hlavně kvůli bezpečnosti. Vede totiž z centra města  do jedné z místních částí a cyklistický provoz mezi nimi je výjimečně rušný. Bez cyklostezky přitom pro cyklisty neexistuje jiná možnost, než jet navíc přímo mezi auty po frekventované silnici, která nemá ani rozšířené krajnice.

V Bechyni zase bojují se státním statkem, který je v likvidaci

Obdobnou zkušenost má i Bechyně. Pozemky pod jednou z ulic patří státnímu statku Jeneč, který je v likvidaci. „Likvidátor požaduje úplně nehorázné částky, je to téměř milion korun,“ řekl starosta Bechyně Jaroslav Matějka. Získat pozemek za nižší cenu město zkoušelo opakovaně, ale neuspělo. „Přitom legislativa umožňuje zřizovateli státního statku Jeneč, kterým je ministerstvo zemědělství, aby požádal vládu o to, že tyto pozemky budou převedené bezplatně,“ upozornil Matějka.