Zdejší zastupitelstva jsou kategoricky proti, tvrdí starosta Chanovic Petr Klásek. „Chtějí už vrtat do země a vstupovat na pozemky. Správa úložišť radioaktivních odpadů slibovala, že bez souhlasu obcí nic takového dělat nebude. Ale obešli to tím, že na průzkum najali firmy Diamo a Geomin a pustili se do toho i přes odpor v lokalitách,“ uvedl Klásek.
Chanovice, Pačejov, Olšany, Kvášňovice, Maňovice a Velký Bor zaslaly dopisy na resort životního prostředí, v nichž detailně zdůvodňují, proč s průzkumem nesouhlasí. „Dále nás podpořilo větší město Horažďovice, které se přihlásilo jako účastník řízení, což je pro nás dobré,“ upřesnil starosta Chanovic.
Skupinu podpořily i desítky dalších obcí z Klatovska. Všechny žádaly počátkem roku změnu atomového zákona tak, aby byly obce rovnoprávnými účastníky jednání a schvalovacích procesů. „Řeší se to tu jedenáct let a nic se nezměnilo. Názory lidí z regionu jsou pořád brány jako zbytečné,“ soudí Klásek. Obce si stěžují, že problém se neřeší jako celek s veškerými místními důsledky.
Žihelským průzkum nevadí, chtějí ho využít
Zastupitelé Žihle na severu Plzeňska – druhé možné lokality pro stavbu úložiště v Plzeňském kraji – naopak s průzkumem souhlasí. „Chceme sami zjistit, jak vypadá podloží, protože připravujeme některé stavby jako vlastní zdroj vody,“ konstatoval místostarosta Ivo Grüner. Obec počítá s tím, že výsledky od státu dostane a bude je moci využít.
Žihelští se nicméně domnívají, že u nich úložiště být nemůže kvůli nevhodným vodním podmínkám. V opačném případě by si alespoň opomíjená obec na hranici Plzeňského a Ústeckého kraje zajistila peníze na svůj rozvoj. „Neměli bychom pak problém se školou, komunikacemi a s prací pro lidi,“ uvažuje Grüner.
Stát vybírá pro stavbu úložiště ze seznamu sedmi možných míst. Dvě finální lokality se mají stanovit v roce 2018, spuštění úložiště předpokládá správa jaderných odpadů v roce 2065.