Blankou se projedeme v polovině roku, míní Nouza. Metrostav pochybuje

Praha – V polovině příštího roku bude tunelový komplex Blanka hotový. Je o tom přesvědčen náměstek pražského primátora Jiří Nouza (TOP 09), podle kterého tomu nezabrání ani vyklizení stavby hlavním dodavatelem Metrostavem. Firma samotná ale o takovém termínu pochybuje. Nadobro tak padla možnost, že by byla Blanka v provozu již od 1. května. V tunelu teď pracují pouze zaměstnanci společnosti ČKD Praha DIZ, která do tunelu dodává technologickou část, za Metrostav v tunelech zůstává pouze ochranka a havarijní četa. Stavební firma práce přerušila, protože jí město neplatí, dluží přitom již 2,155 miliardy korun, a stavbu také neřídí. Podle Metrostavu nelze v práci pokračovat, dokud zastupitelé neschválí nutné změny projektu.

Když vypukl spor Prahy a Metrostavu o dostavbu tunelového komplexu Blanka a firma pohrozila zastavením stavby, začal se vznášet otazník na očekávaným termínem otevření 1. května. Teď – když stavební práce v soustavě tří tunelů a na Trojském mostě skutečně ustaly – už je jasné, že v květnu se bude na Letné nadále jezdit jen na povrchu. Pražské vedení ale slibuje, že zdržení nebude velké. „Lze oprávněně očekávat, že bude tunel hotový v průběhu příštího roku – v polovině příštího roku,“ řekl náměstek primátora Jiří Nouza.

Kdy bude Blanka hotová, ale závisí z velké části na tom, kdy a jak skončí arbitráž, jež má rozhodnout, zda jsou platné smlouvy Prahy s Metrostavem. Spor totiž spočívá v tom, že podle magistrátu kontrakt platný není a radní tvrdí, že proto nemohou zaplatit dlužnou částku. Peníze přitom město má. Podle mluvčího společnosti Metrostav Františka Poláka je dokončení tunelů v polovině příštího roku „hodně optimistický odhad“. Odmítl, že by tunelu už nechybělo takřka nic kromě technologických částí, které dodává jiná firma. „Ďábel vždy spočívá v detailech. Chybí řada požárních ucpávek a řada velice časově náročné, poměrně odborné práce, která v žádném případě nelze urychlit,“ upozornil Polák. Navíc není hotový Trojský most, který je také součástí Blanky. „To nejsou práce, které by šly udělat za měsíc, za dva,“ dodal mluvčí stavební firmy. Žádný termín, který považuje za reálný, František Polák říct nechtěl.

Zakonzervovat tunel je podle geotechnického experta nesmyslné

Zatímco Praha s Metrostavem se budou soudit – a současně také dále jednat – zůstane v tunelu kromě ochranky jen několik desítek techniků ČKD, kteří zapojují technologie. Podle Jiřího Bartáka z katedry geotechniky na Stavební fakultě ČVUT je to podivný výsledek pětileté práce. „Zakonzervovat takový tunel je možné, ale je příliš nákladné… a ničemu to neslouží,“ myslí si Jiří Barták.

V první chvíli po opuštění tunelu je podle Bartáka nejdůležitější zabezpečení. „Jednou z těch základních hrozeb je, aby se tam něco nerozkradlo,“ vysvětlil. Ze stavebního hlediska by zakonzervování tunelu ublížit nemělo, přestože některé práce by bylo vhodnější udělat okamžitě. „Nicméně z hlediska toho, že se tunel nebude využívat, to má pro tuto část Prahy nedozírné následky,“ uvedl Barták.

Zakonzervování má zabránit hlavně poškození strojů, například těch sloužících k ventilaci. Právě tyto stroje přitom běží i během doby, kdy je tunel mimo provoz a magistrát tak za ně platí, stejně jako za zábor stavebních parcel a další náklady stavebníků. Roční náklady se mohou vyšplhat až na 1,6 miliardy korun. Cena se přitom již zvýšila zhruba o deset miliard. „To samo zakonzervování je nesmyslná věc, protože to stojí spoustu peněz a ještě se ten tunel nevyužívá,“ upozornil Barták. „Ještě si udělat vlastní škody kvůli nesmyslnému váhání magistrátu se zahájením provozu, to si vůbec nedokážu představit,“ dodal.

Rakušané za zakonzervování platí dodnes

„Pokud se týká tunelových staveb v České republice, tak si takovýto případ nepamatuji,“ upozornil Barták. Zakonzervování jako řešení započaté stavby, se kterou si nevěděli rady, zvolili v 70. letech v Rakousku, kde zakonzervovali stavbu jaderné elektrárny Zwentendorf. „Rakušany to stálo a dodnes stojí obrovské peníze,“ upozornil Barták. Náklady na nevyužívanou stavbu nesníží ani to, že na střechu nedokončené jaderné elektrárny nainstalovali solární panely, které ale vyrobí dvacettisíckrát méně energie.

Video Rozhovor s Jiřím Nouzou a Františkem Polákem
video

Rozhovor s Jiřím Nouzou a Františkem Polákem