Jizerská zubačka se parní krásky nedočká, zůstane za zdmi muzea

Jizerské hory - Mohla být jedním z lákadel ozubnicové dráhy v Jizerských horách. Šance, že se na koleje vrátí, je ale teď mizivá. Jde o parní lokomotivu z roku 1901. Opravit a zprovoznit ji chtěla společnost, která se snaží známou zubačku propagovat. Jednání s majitelem lokomotivy, Národním technickým muzeem, ale zkrachovala. 

Mezi Tanvaldem a Harrachovem jezdila od začátku 20. století až do 60. let a ze tří sesterských lokomotiv vydržela nejdéle. Později ji ještě vystavili v Kořenově, nakonec - už nepojízdná - skončila v Jaroměři. „Tenkrát se lokomotivy nečíslovaly, ale dostávaly svá jména. Tato se jmenuje Polaun, což je německy Polubný,“ vypráví jednatel jaroměřského železničního muzea Ladislav Havránek.

Jde o naprostý unikát - podobná už v Česku není. I proto ji chtěla obecně prospěšná společnost vrátit na koleje. Historické jízdy na nejstrmější trati v zemi jsou totiž velmi populární. „Chtěli jsme tuto lokomotivu kompletně opravit a pak s ní provozovat zvláštní vlaky na této kulturní památce,“ říká ředitel Železniční společnosti Tanvald Petr Prokeš. Společnost zatím užívá své dieselové ozubnicové lokomotivy. V tuto chvíli jsou zazimované v Turnově. 

Opravu jejich starší sestry chtěla společnost zaplatit sama. Ze strany vlastníka, Národního technického muzea, ale údajně narazila na neochotu. Záruky, které chtělo, jsou prý nesplnitelné. „Požadovalo komerční pojistné ve výši zhruba 500 tisíc korun,“ upřesňuje Prokeš. To prý opravu, na kterou měly jít peníze z norských fondů, znemožní.

Podle muzea je ale postup standardní. „Kterékoli muzeum kdekoli na světě, když půjčuje své exponáty, se stará o to, aby se jim nic nestalo,“ podotýká generální ředitel muzea Karel Ksandr. Hodnota stroje jakožto unikátního sbírkového předmětu je totiž v podstatě nevyčíslitelná.

Tanvaldská společnost se rozhodla boj vzdát. Unikátní exponát tak zůstane za vraty depa.