Brána UNESCO je pro Krušnohoří otevřená. Ale obce se bojí podmínek

Karlovy Vary – Zatímco české kraje a saská část Krušných hor nadšeně míří na seznam UNESCO, kam by se měly dostat památky spojené s hornickou minulostí regionu, některé české obce, jichž se kandidatura mohla týkat, na prestižní seznam nechtějí. Své přihlášky do společného německo-českého projektu stáhly, protože se jim nelíbily příliš přísné podmínky. Učinily tak přesto, že se jim již taková příležitost nenaskytne.

České obce se prostřednictvím Karlovarského a Ústeckého kraje připojily ke kandidatuře Krušnohoří na seznam světového dědictví UNESCO. Některé ale nakonec svou účast stáhly. Radnice byly přesvědčeny, že očekávaný příliv turistů nestojí za související komplikace. I kdyby kandidatura uspěla, na seznam UNESCO se tak nedostanou například zachované zbytky kovářské pece ze 16. století v obci Kovářská. Místním se nelíbil rozsah ochranného pásma kolem památky. „Znamenalo by to, že při každé přestavbě, při každé výměně oken, při každé změně plotu by musel mít člověk také vyjádření památkového ústavu. To se nám zdálo vůči našim občanům nefér,“ zdůvodnila stažení kandidatury starostka Kovářské Alena Doležalová.

S nominací svých památek váhaly kvůli rozsáhlým ochranným pásmům také Boží Dar (s tzv. sejpami po rýžování železné rudy) nebo Abertamy (s cínovým dolem). Podle Simony Juráčkové z Národního památkového ústavu ale nebudou podmínky UNESCO tvrdší než podmínky české památkové ochrany. Božídarské i abertamské památky se tak na seznamu případně objeví. „Která obec by nechtěla památku UNESCO?“ podotkl nakonec abertamský starosta Zdeněk Lakatoš. Upozornil ale, že kromě omezení v okolí s sebou nese zápis na seznam světového dědictví další náklady. Město zatím do nominace vložilo 50 tisíc korun, jimiž přispělo na vznik nominační dokumentace. „Další náklady budou s propagací památky, musí se vybudovat parkoviště, musí se udělat poutače,“ shrnul Zdeněk Lakatoš.

Autor nominační dokumentace Michal Urban upozornil, že obce, které své památky nakonec na seznam UNESCO nechtějí zařadit, tak učinily s vědomím, že se taková příležitost již nikdy nebude opakovat.

Společná česko-německá nominační dokumentace teď míří do Paříže. Do konce roku by mělo být jasné, zda kandidatura uspěje. Stane-li se tak, mohou Krušné hory očekávat příliv turistů – a jejich peněz. Dlouhodobě se u památek, které se na prestižní seznam dostaly, zvyšuje návštěvnost o čtvrtinu.

„UNESCO znamená hlavně prestiž,“ říká kutnohorská průvodkyně Hana Musílková

Téměř 20 let je na seznamu UNESCO Kutná Hora. Proměnila se z města označeného v roce 1968 za stavebně nejvíce ohrožené v celém Československu – to kvůli nestabilnímu podloží, ale i špatné infrastruktuře – v turistickou perlu Česka. „Za posledních dvacet let tady byly proinvestovány dvě miliardy korun,“ upozornil Aleš Pospíšil z Národního památkového ústavu. Samotný zápis na prestižní seznam městu ještě nic nepřinesl. Přitáhl ale turisty, kteří v Kutné Hoře zanechávají miliony. Ročně jich přijíždí na 300 tisíc, jejich nejoblíbenějším cílem jsou kostnice a chrám svaté Barbory.