Kadaň - Františkánský klášter z konce 15. století je chloubou Kadaně - a teď by se mohl stát i součástí světového kulturního dědictví. O jeho zápis na seznam UNESCO usilují místní radní. Podle ministerstva kultury mají velkou šanci uspět.
Kadaň chce do UNESCO, přihlásí františkánský klášter
Záměr je zatím v počátcích. Radní ho schválili už v lednu, předcházela tomu ale konzultace s ministerstvem kultury. „Bylo nám řečeno, že do toho máme jít, že to stojí za to. Pokud by vedení ministerstva řeklo, že to je bez šance, tak bychom ani projekt nespouštěli,“ poznamenal jeho koordinátor, historik z Univerzity Karlovy a kadaňský rodák Petr Hlaváček.
Klášter z přelomu středověku a novověku je unikátní použitím sklípkových kleneb a malbami souvisejícími s dílnou Lucase Cranacha staršího. Původní dřevěné vybavení kostela a celého kláštera je téměř kompletně funkční. To jsou důvody, proč Hlaváček klášter na zápis do UNESCO navrhl. „Nám se to v radě líbilo, takže do toho jdeme,“ řekl starosta města Jiří Kulhánek (ODS).
Hlaváček, jenž se již více než deset let věnuje fenoménu františkánství v Evropě, připomněl, že při úsilí o zápis jakékoli památky je třeba najít její jedinečnost v rámci kontinentu. Přihlíží se k tomu, jestli podobná památka už na seznamu není. „Co se týče klášterů, na seznamu z Evropy zatím není žádný klášter z přelomu středověku a raného novověku, navíc kadaňský klášter je unikátní v tom, že je to stavba kompaktně zachovaná,“ dodal.
Logo UNESCO
Hodnocení může ovlivnit i zapojení kláštera do běžného života města. Tady vidí koordinátor velkou šanci. V klášteře je hudební škola a celoročně tu město pořádá společenské akce a koncerty. „Zkoumá se, nakolik je památka využívaná, nakolik funguje v městské komunitě,“ vysvětlil Hlaváček.
Nominaci k zápisu podporují i památkáři, podle nich to ale tak jednoduché nebude. „Konkurence je skutečně vysoká a žádost by musela být velmi obratně formulována, aby prokázala jedinečnost tohoto kláštera,“ uvedla mluvčí Národního památkového ústavu Simona Jurečková.
Zařazení kláštera na seznam památek UNESCO by bylo ale velkým přínosem pro celé město. „Konkurence je obrovská, ale třeba ze střední Evropy tam ještě žádný klášter není. Pochopitelně by to byl velký přínos pro podnikání v turistickém ruchu u nás v Kadani a v širším okolí,“ konstatoval starosta Kulhánek.
Česká republika má na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO už dvanáct památek. Jsou to historická centra měst Praha, Český Krumlov a Telč (zapsáno 1992), poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994), historické centrum Kutné Hory s kostelem sv. Barbory a s chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995), Lednicko-valtický areál (1996), zámek v Kroměříži a vesnická památková rezervace v Holašovicích (1998), zámek v Litomyšli (1999), sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000), vila Tugendhat v Brně (2001) a židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003). Kromě toho máme čtyři položky i na seznamu nehmotného dědictví - slovácký mužský lidový tanec verbuňk (2005), masopustní průvody s maskami na Hlinecku a sokolnictví (2010) a lidovou slavnost ze Slovácka a z Hané zvanou jízda králů (2011).
Nyní se připravuje přihláška, na jejímž základě by se měl klášter dostat na tzv. indikativní seznam památek UNESCO. To je soupis památek-kandidátů, které Česká republika vyšle do souboje na centrálu do Paříže. Nyní na něm je například pevnost Terezín, hrad Karlštejn, hornická krajina Krušnohoří nebo industriální soubory v Ostravě.
Přihlášku pro zařazení na indikativní seznam připraví město po dohodě s litoměřickým biskupstvím, které je majitelem objektu. Hotová by měla být do léta. O tom, zda bude klášter na tento seznam zařazen, by se podle Hlaváčkova odhadu mohlo rozhodnout do konce letošního nebo v průběhu příštího roku. Pokud půjde vše podle plánu, mohla by se Kadaň objevit na seznamu UNESCO už v roce 2020.
Kadaň usiluje o zápis na seznam UNESCO (zdroj: ČT24)