Ve velkých městech raději nedýchat

Brno/Praha - Ultrajemné prachové částice, které pronikají hluboko do plic, poškozují cévy a způsobují infarkt, mrtvici i rakovinu, denně vdechují tisíce lidí zejména ve velkých městech. Běžné přístroje meteorologů je nezachytí. Pomoci s měřením proto do Česka přijel odborník z dánského ekologického institutu Kåre Press-Kristensen. Včera a předevčírem zapnul své přístroje v Praze, dnes měří v Brně. Podle jeho výsledků jsou na tom česká a moravská metropole mnohem hůře než třeba Berlín nebo Kodaň.

Dánský expert se zaměřuje na částice, které jsou v rámci znečištěného ovzduší nejnebezpečnější složkou. Dostávají se velmi hluboko do plic a skrze plicní sklípky pak pronikají až do krve, kde mohou poškozovat cévy a vést až k srdečnímu infarktu či mozkové příhodě. Kromě toho se na částice váže rakovinotvorný benzopyren. Znečištění jemnými prachovými částicemi ročně způsobuje úmrtí až šesti tisíc lidí. 

Brno se potýká s velkým znečištěním ovzduší hlavně na podzim a v zimě. Z 90 procent za to může doprava. Odborníci dnes prováděli měření na rušné křižovatce ulic Úvoz a Údolní v centru města. „Máme přenosná měřicí zařízení, měříme velice jemné prachové částice, které jsou 500x až 1000x menší, než je průměr lidského vlasu. Zařízení nasává vzduch a speciální technika měří počet částic v jednom centimetru kubickém,“ popsal expert z oblasti životního prostředí Miroslav Šuta.

Měření ve vytipovaných lokalitách probíhá opakovaně. „Dělali jsme ráno orientační měření v dopravní špičce, kdy jsme zaznamenali poměrně vysoké koncentrace. Po několika hodinách budeme na stejných místech měření opakovat. Chystáme se i na další brněnské lokality,“ naznačil expert z oblasti životního prostředí Miroslav Šuta. „Máme přenosné zařízení a v řádu hodin se data zpracovávají v počítači, takže hrubé výsledky můžeme publikovat už v rámci dneška nebo zítřka,“ odhadl Šuta.

Nebezpečné částice se do ovzduší uvolňují z dopravy
Zdroj: ČT Brno

S Kristensenovou organizací dlouho spolupracuje, proto se na ni obrátil i tentokrát. „Má velké zkušenosti nejen z Dánska a nejen z měření. Pomáhal také hledat opatření, jak situaci zlepšit,“ řekl Šuta. V předchozích dnech měřili v Praze koncentraci prachových částic na autobusovém nádraží na Florenci a na dalších zastávkách hromadné dopravy. Naměřili až 110 500 částic v centimetru krychlovém, což je asi stokrát více než v místech, kde není doprava. „Ukázalo se, že v Praze je situace srovnatelně špatná jako třeba v Bratislavě, ale o poznání horší než v Kodani či v Berlíně,“ poznamenal Šuta. 

Podle něj lidé často vůbec netuší, jaké množství jedů každý den vdechují. „Když už ty částice ve vzduchu jsou, tak se před nimi nemůžeme chránit. Výhoda je, že se nedostávají moc daleko,“ řekl. Důležité je proto zamezit, aby se vůbec do vzduchu dostaly. V případě Brna nebo Prahy je hlavní problém v automobilech, zejména dieselových, autobusech, dodávkách a těžkých nákladních vozech. V případě vesnických oblastí jsou to hlavně lokální topeniště.

Video Rozhovor o dopravním znečištění s Miroslavem Šutou
video

Rozhovor o dopravním znečištění s Miroslavem Šutou

Co může způsobit polétavý prach?

I krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic a působí negativně na cévní systém. Dlouhodobé působení prachu potom zhoršuje plicní funkce, zvyšuje počet chronických onemocnění plic a snižuje délku života. 

Jako prachové částice či polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 mikrometrů (jeden mikrometr je miliontina metru). Jemné částečky o průměru do 2,5 mikrometru jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému, a jsou proto pro zdraví lidí nebezpečnější. 


„Výsledky měření i srovnání s dalšími městy budou k dispozici během několika týdnů. Zprávu se chystáme poslat magistrátu města Brna a Prahy, ministerstvu životního prostředí i ministerstvu zdravotnictví,“ řekl Šuta. Dánští odborníci mají svým českým kolegům pomoci najít řešení. „Plánujeme seminář o zkušenostech zavádění filtrů do autobusů městské dopravy, které jsou ve městech jako třeba Berlín nebo Kodaň zcela běžné,“ dodal. 

Světová zdravotnická organizace stanovuje maximální počet dnů, kdy smí být překročena tzv. prachová kvóta. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) pravidelně monitoruje kvalitu ovzduší pro jednotlivé kraje i města. Před Vánoci loňského roku Brno dvojnásobně přesáhlo počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit pro polétavý prach. Zařadilo se tak k místům s nejvíce znečištěným ovzduším v republice. Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku. Smogovou kvótu město na soutoku Svratky a Svitavy překročilo hned dvojnásobně.