Teplomilných netopýrů v Moravském krasu zvolna přibývá

Moravský kras - V okolí Ochozské jeskyně v Moravském krasu začalo každoroční sčítání netopýrů, kteří zimují v tamním jeskynním systému. Pravidelné sčítání zoologům pomáhá monitorovat stav a vývoj populací těchto živočichů. Jeskyně na jižní Moravě patří k jejich nejvýznamnějším zimovištím.

Do útrob jeskyní v Moravském krasu se dvě desítky vědců v kombinéze a s čelovkou na hlavě vydávají každý rok. Prozkoumat musí každý skalní masiv, každou puklinu, protože právě do nich se netopýři schovávají nejraději. Jejich maskování je dokonalé, od skály jsou téměř k nerozeznání.

Monitorování netopýrů v Česku začalo už v roce 1969. Patří tak k nejrozsáhlejším výzkumům na celém světě. „Za těch více než padesát let jsme zaznamenali poklesy i opětovný nárůst počtu netopýrů. V současnosti můžeme říct, že u teplomilných netopýrů, jako netopýra velkého nebo vrápence malého, se jejich počty zvětšují,“ řekl biolog Tomáš Bartoníčka.

Od podzimu do jara mají netopýři stejnou teplotu jako okolí. To jim umožňuje životní pochody zpomalit natolik, aby se obešli bez potravy. Právě zima, během které nelétá drobný hmyz, je tak vhodná pro jejich sčítání. „V současnosti je monitorováno asi šest set zimovišť a dalších pět stovek míst je monitorováno nepravidelně,“ popsal Bartoníčka.

Vědci se do jeskyní Moravského krasu vrátí zase za rok, aby mohli počty netopýrů porovnat s letošními čísly.

Netopýři - jediní savci, kteří umí létat

NetopýrNetopýři (Microchiroptera) jsou podřád savců z řádu letouni. Nejvýznamnějším znakem netopýrů jsou křídla vyvinuvší se z předních končetin. Díky nim jsou netopýři (a druhý podřád letounů, kaloni) jedinými savci, kteří dokážou létat – létající veverky, vakoveverky a plachtící kuskusovití mohou pouze klouzat na omezenou vzdálenost. Vynikají akrobatickým letem o rychlosti 20–50 km/h.

Vynikají také schopností echolokace. Dokážou se navigovat se sluchem podle odrazů zvuku jejich pískotu od předmětů (především kořisti). Podobně funguje například sonar. Nejnižší frekvenci má netopýr pestrý (okolo 20 kHz) a naopak nejvyšší frekvenci má vrápenec malý (až kolem 110 kHz).

Netopýři se vyvinuli zhruba před 60 milióny let z primitivních hmyzožravců, předchůdců dnešních ježků a rejsků. Vidí černobíle.

(zdroj: Wikipedie)