Liberecké divadlo se rozpadá, peníze na opravu nejsou

Liberec - Stísněné zázemí a vybavení v havarijním stavu. Taková je realita v historické budově libereckého Divadla F. X. Šaldy. Město ji chtělo opravit s pomocí evropských peněz. Před rokem a půl ale plán ztroskotal a od té doby se řeší jen to nejnutnější. 

Kulturní stánek loni oslavil 130 let a tomu odpovídá jeho stav. Budova Šaldova divadla patří co do vybavení a kvality zázemí pro herce k nejhorším v Česku. Naposledy se opravovala v šedesátých letech. „Ty technologie jsou až třiašedesát let staré,“ konstatuje ředitel divadla Martin Otava. 

I soubor kvůli zářivé fasádě mluví o divadle jako o Potěmkinově vesnici. Přitom už mohlo mít podzemní zázemí a novou techniku. Zadlužený Liberec ale na spoluúčast neměl. „Naše skvělé divadlo jsme samozřejmě udržovali v chodu, ale k žádným zásadním rekonstrukcím jsme se logicky nedostali,“ říká náměstek liberecké primátorky Jiří Šolc (Liberec občanům).

Podmínky v budově už ale často neodpovídají normám. „Může se stát, že některý z orgánů jednoho dne přijde a to divadlo zavře,“ obává se opoziční zastupitelka Kateřina Absolonová (Změna pro Liberec).

Ředitel Martin Otava plán opravy chystal přes dva roky. Návštěvnost divadla zvýšil, v září ale soubor opouští. Jde do Plzně, kde ho čeká lepší zázemí a vyšší rozpočet. Na jeho místo už je vypsán konkurz. „Za pět let jsem odvedl svůj díl práce a v tuto chvíli bych stál a přešlapoval na místě,“ podotýká Otava.

Město teď s opravou čeká až na další možnost dosáhnout na dotaci. Nejoptimističtější odhad, kdy by mohla rekonstrukce začít, hovoří o roce 2016.

Ve špatných budovách sídlí většina českých divadel, zdaleka se to ale netýká jen těch oblastních. „Můžeme se podívat na naši první scénu - Státní opera je v havarijním stavu, Nová scéna taktéž,“ konstatuje místopředsedkyně Asociace profesionálních divadel Eva Kejkrtová Měřičková.

Problémem je nedostatek peněz a hlavně to, že soubory jsou často závislé na jediném zdroji - městské pokladně. Podle Měřičkové by bylo řešením vícezdrojové financování, kdy by se město podílelo společně s krajem a státem. „Hovoří se o tom 20 let a stále se nic neděje,“ dodala Měřičková.