Starostové obcí: Jsme v šoku, o uranu jednají o nás bez nás

Brzkov (Jihlavsko) - Novou těžbu uranu odmítají obce v okolí ložiska na Vysočině. Informace premiéra Bohuslava Sobotky, podle kterého vláda s uranem z Brzkova počítá, je překvapila. Místní starostové proto vyzývají stát, aby s nimi začal okamžitě jednat. Odmítavý postoj starostů sdílí i mnozí opoziční poslanci, rozhodnutí premiéra považují za nesystémové. František Laudát (TOP 09) varuje před ekologickou zátěží těžby, Vojtěch Filip (KSČM) by zase raději český uran šetřil na dobu, kdy ho začne být ve světě nedostatek.

Starostové i obyvatelé z okolí Brzkova zdůrazňují, že těžbu uranu odmítají stejně jako dříve. Bojí se hlavně radioaktivity a dopadů na místní přírodu. „Přestože slibovali, jak s námi budou všechno konzultovat, tak jsme od nich nic neviděli a chovají se jak za vlády komunistů,“ podotýká starosta Věžnice Josef Málek (KDU-ČSL).

Na argument premiéra Sobotky, že otevření dolu pomůže řešit nezaměstnanost, místní lidé neslyší a těžbu dál odmítají. Chybí jim také oficiální informace. Chtějí proto co nejrychleji jednat s ministrem průmyslu. „Já předpokládám, že pokud vláda chce tuhle činnost zahájit, tak s námi urychleně začne jednat,“ zdůraznil místostarosta Přibyslavi Martin Kamarád.

Jsme na tom tak špatně, abychom museli ohrožovat vlastní krajinu?

K zahájení těžby se rezervovaně staví také poslanec za TOP 09 František Laudát. „Byl bych velice opatrný a nejdřív bych si kladl otázku, zda jsme na tom tak špatně, abychom museli ohrožovat vlastní krajinu a znejisťovat domovy lidí,“ uvedl Laudát. 

„Až by se ukázalo, že jiná cesta není a my jsme se dostali do tak krizové situace, pak bych jako poslední variantu sáhl na těžbu uranu a prolamování limitů. (…) Já bych chránil ta ložiska, měl bych je připravena, ale pokud země má na to, zajistit si tyto suroviny jinde, pak bych k této možnosti těžit doma z důvodu ekologické zátěže sáhl jako k poslední variantě,“ upřesnil.

Video Obce na Vysočině odmítají novou těžbu uranu
video

Obce na Vysočině odmítají novou těžbu uranu

V zahraničí by raději nakupoval uran také předseda KSČM Vojtěch Filip. „Podle mého soudu by byla nejvýhodnější smlouva například s Angolou, která je světovým zásobníkem uranu,“ doporučil vládě. Svou vlastní surovinu by si podle něj mělo Česko nechat na horší časy. Pokud by se ale kabinet pro těžbu na Vysočině teď přece jen rozhodl, měl by k tomu získat souhlas občanů. „Jsme v 21. století, musíme najít způsob, jak s občany komunikovat,“ zdůraznil Filip.

Uran z Vysočiny by měl podle zvláštního velvyslance ČR pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky sloužit pro domácí použití. „V téhle chvíli těžíme uranu méně, než sami spotřebujeme v našich elektrárnách,“ podotkl. Uran se dnes těží například v Kazachstánu, Austrálii, Rusku, Kanadě nbo Rumunsku a jeho dovoz je z mnohých zemí levnější než těžba v Česku. Ceny uranu ale v posledních letech rostou a z hlediska bezpečnosti je podle Bartušky pro Českou republiku výhodné mít vlastní zásoby.

Problém je vybudování odkaliště

Premiér Bohuslav Sobotka chce obnovit těžbu uranu v dole, který přestal fungovat koncem osmdesátých let a dnes ho připomíná už jen autobusová zastávka a v lese pamětní deska. V současné době se zásoby uranové rudy v tomto ložisku odhadují na 3–4 tisíce tun. Znamená to, že by se tady těžilo asi 16 let. Ruda by se měla dál chemicky zpracovávat v Dolní Rožínce, tedy v místě dosluhujících dolů, jediných uranových ve střední Evropě. „Vybudovat odkaliště je obrovský problém a nedovedu si to v lokalitě Brzkov moc představit,“ podotkl ředitel, Diamo, s. p., Tomáš Rychtařík.

Pokud bude firma Diamo moci začít nový uranový důl stavět, budou přípravné práce trvat šest až sedm let, těžba potom potrvá asi 16 let. Premiér Sobotka považuje nový důl za podstatný pro zaměstnanost v regionu. „Já vidím těžbu v Brzkově jako reálnou alternativu vytvoření pracovních míst,“ poznamenal. Pro vládu může být otevření dolu atraktivní i vzhledem k penězům, které by z prodeje rudy získala. S otevřením nových jaderných elektráren v Asii totiž podle expertů cena uranu ze současných zhruba čtyřiceti dolarů za libru opět raketově poroste.

Důl Rožná, kde se těžba chýlí ke konci, uzavře svoji historii po více než 60 letech, v provozu je od roku 1957. Ročně těží kolem 200 tun uranu, což je méně než v minulosti – před rokem 1989 se těžilo přes 400 tun každý rok, poté kolem 300 tun, uvedlo Diamo.