Malé obce na protipovodňová opatření nedosáhnou

Jižní Morava, Zlínsko - Už třikrát museli obyvatelé Podhradí nad Dyjí odklízet následky velké vody. Povodí Moravy jim přesto protipovodňová opatření stále jen slibuje. V obci totiž žije jen necelých šedesát stálých obyvatel a ochranná hráz by správce povodí stála přes 50 milionů korun. Její stavba by tak prý nevyplatila.

„Projekt už je hotový, pozemky se nakonec podařilo vykoupit, pak se ale udělalo ekonomické zhodnocení stavby, a nevyšlo to. Náklady by totiž byly asi 50 milionů,“ smutně podotkl starosta Podhradí nad Dyjí Oldřich Tesárek (nez.). Přestože se zatím podařilo například lépe regulovat stav hladiny nebo vybudovat krizový štáb, protipovodňové hráze okolo obce zatím nestojí. Šest desítek místních je totiž na tak nákladnou investici málo.

Přestože většina Moravy považuje za nejhorší povodňový rok 1997, v Podhradí nad Dyjí se řeka vylila z koryta až o pět let později. Znovu pak řádila ještě v roce 2006, kdy obec vytopila hned dvakrát.

Kde se loni stavělo

Jen loni investovalo Povodí Moravy do protipovodňových opatření téměř 700 milionů korun. Tady jsou příklady, kam peníze putovaly:

Velké Meziříčí – 137 milionů korun

Znojmo – 5,4 milionu korun

Nádrž Karolinka – 92 milionů korun

Pravlov – 1,3 milionu korun

Zdroj: Povodí Moravy


Podívejte se na interaktivní mapu, kde v minulosti řádila velká voda:

/*json*/{"map":{"lat":49.297035039655455,"lng":16.426713010937547,"zoom":8,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":{"0":{"lat":48.882102279983364,"lng":17.1826171875,"type":"","description":"Povodeň v roce 1997 zatopila celou spodní část obce. O pět let později zatopila velká voda ulice Cihelny, Úvoz, Slovácká, Baráky a Semering. Dvanáct lidí museli hasiči evakuovat i v roce 2010."},"1":{"lat":48.95542458314232,"lng":17.38414764404297,"type":"","description":"Místní část Milokošť zasáhla velká voda v roce 1997"},"2":{"lat":48.8583905296204,"lng":17.128372192382812,"type":"","description":"Část Jižní město byla v Hodoníně evakuovaná v roce 1997. Celkem bylo evakuováno 10,5 tisíce lidí."},"3":{"lat":48.7802882470557,"lng":17.01404571533203,"type":"","description":"Povodně tu v roce 1997 zničily téměř čtyři desítky domů."},"4":{"lat":48.762299585640726,"lng":16.995162963867188,"type":"","description":"Povodně v roce 1997 tu poškodily trojici domů, silnici i kanalizaci."},"5":{"lat":49.2023454582315,"lng":16.6168212890625,"type":"","description":"Řeka Svitava se v roce 1997 vylila z koryta a poničila některé brněnské pozemky. V Komárově pak začala vytékat voda z kanalizace."},"6":{"lat":49.55862522643672,"lng":16.423702239990234,"type":"","description":"Olešnici zaplavila velká voda v roce 2002. Blesková povodeň v polovině července vytopila 150 rodinných domů."},"7":{"lat":48.83850916871952,"lng":16.493911743164062,"type":"","description":"Povodně Novosedly postihly v roce 2002. Voda ničila domy i pole také v roce 2006."},"8":{"lat":48.90128927649513,"lng":15.687532424926758,"type":"","description":"V roce 2002 voda zaplavila téměř všechny domu u Dyje. Škody napáchala ve dvou hotelech a asi dvacítce domů. O čtyři roky později voda vyplavila dvakrát po sobě - v březnu i červenci, všechny domy u řeky."},"9":{"lat":48.8950260959989,"lng":15.81258773803711,"type":"","description":"Vranov nad Dyjí poničily povodně v roce 2002, kdy voda zaplavila asi třicet domů a stejný počet chatek v rekreační části. Druhá největší povodeň v obci se odehrála o čtyři roky později, kdy voda vytopila deset domů."},"10":{"lat":48.8372098277736,"lng":16.167583465576172,"type":"","description":"Řeka Dyje se vylila z břehů v roce 2002, kdy v Hodonicích zatopila čističku odpadních vod, zahradnictví, zemědělské pozemky i sklepy rodinných domů."},"11":{"lat":48.85251731276078,"lng":16.048622131347656,"type":"","description":"Znojmo se přidalo na seznam zaplavených měst v roce 2002. Dyje zatopila spodní část města okolo Louckého kláštera. V ulicích Krapkova a Melkusova dosahovala voda do výšky metr a půl."},"12":{"lat":48.755057047364936,"lng":16.380958557128906,"type":"","description":"Škody do milionů korun si vyžádala povodeň v roce 2002 v Hevlíně nedaleko rakouských hranic."},"13":{"lat":49.41544050977334,"lng":16.739730834960938,"type":"","description":"Blesková povodeň 26. května 2003 zaplavila městys Sloup stovkami tun bahna."},"14":{"lat":48.93682219143895,"lng":17.528514862060547,"type":"","description":"Obec Blatnička se s vodou potýkala v roce 2009, kdy se voda prohnala 17 domy. Obec evidovala škodu přes 14 milionů korun."},"15":{"lat":48.91753603125787,"lng":17.489891052246094,"type":"","description":"Voda Louku ohrožovala hned dvakrát: v roce 2009 i o rok později. Přívalová vlna nejprve vytopila několik domů a způsobila sesuv svahu, v létě dalšího roku voda zaplavila hřbitov a sklepy rodinných domů."},"16":{"lat":49.15723587334386,"lng":17.13420867919922,"type":"","description":"Rychlé tání sněhu způsobilo v březnu 2005 stoletou vodu. Na přelomu května a června o pět let později pak voda řádila v ulicích Boženy Němcové nebo na silnici směrem na Nemochovice."},"17":{"lat":49.154766002922,"lng":16.879806518554688,"type":"","description":"Povodně v roce 2010 tu zatopily domy, poškodily silnice a podemlely i část zámecké zdi."},"18":{"lat":49.160603679993315,"lng":17.070350646972656,"type":"","description":"Voda v Milonicích na Vyškovsku řádila v roce 2010, kdy už Povodí Moravy postavilo část protipovodňových opatření. Obcí přitom protéká jen malý potok Hvězdlička."}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

„Měla tu být betonová opěrná zídka, která bude chránit severní část Tlumačova. Dál tu měly být mobilní zábrany,“ naznačil předpokládané rozmístění protipovodňových zábran starosta Tlumačova Antonín Jonášek (KDU-ČSL). Právě tato obec zažila na Zlínsku povodně v roce 1997, které zničily 21 tamních domů. Další velká voda přišla ještě v roce 2010.

Obec se roky snažila vykoupit pozemky od 152 majitelů, přes jejichž půdu má betonová hráz vést. Nedávno se jí podařilo všechny potřebné podpisy získat, administrativní kolečko ale stavbu oddaluje. Ochranu před vodou by tak obec mohla získat nejdříve za tři roky. Podobné hádky po pozemky jsou nejčastějím problémem, se kterým se Povodí Moravy setkává. Spory s majiteli oddalují stavbu hrází například také v Hevlíně na Znojemsku. Dva z majitelů pozemků nedaleko obce odmítají prodat své polnosti, radnice přitom o protipovodňové valy usiluje už od roku 2002 a stále marně.

Místo hrází mají v Rožnově jen nákresy na papíře

Stavbu hrází v Rožnově pod Radhoštěm zablokovalo před lety občanské sdružení s tím, že plánované betonové stavby naruší tamní přírodu. Město tak nestihlo v termínu požádat o dotace a obyvatelé nejohroženějšího Tyršova nábřeží jsou do dneška bez ochrany. Nyní se Rožnovští spojili s dalšími osmi obcemi. Získali tak šest milionů korun na odbornou studii, která navrhne přírodní protopovodňovou ochranu pro celý mikroregion. Jde o úpravy meandrů a další přírodní hráze. Bečva místním přidělala vrásky naposledy v roce 2010 a také o 13 let dříve.

Oproti tomu v Otrokovicích na východě Moravy se protipovodňové ochrany dočkali téměř hned po záplavách v roce 1997. Dnes je objímá 15 kilometrů zdí. Po 17 letech čekání se klidného spánku dočkali také v Uherském Hradišti nebo nedalekém Starém městě, kde Povodí Moravy vybudovalo ochranu za 222 milionů korun. Nemalé investice do hrází se totiž vyplatí, v roce 1997 způsobily povodně na Slovácku škodu za dvě miliardy korun.