Kunovice zdobí tisíce papírových růží. Koná se tradiční Jízda králů

Kunovice – Kroje, papírové růže a bohatě zdobení koně. Kunovicemi dnes po dvou letech projíždí tradiční Jízda králů. Naposledy se jela v roce 2012, kdy byla první Jízdou králů konanou po jejím zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kunovická jízda je první z celkem tří, které se letos konají, následovat budou ve Vlčnově a Hluku.

Desetiletý Radovan Siman jede v čele průvodu v dívčím kroji s ústy „zamčenými“ bílou růží. Doprovází ho dvě desítky jezdců na bohatě vyzdobených koních. Každý kůň má na sobě přes tisíc papírových růžiček. Družina si pro krále přijela k domu jeho rodičů a požádala svolení s jízdou městem místní starostku. „Žádali jsme paní starostku o povolení jízdy po městě s tím, jestli můžeme vybírat na královský poklad, protože máme krála chudobného,“ vysvětlil hlavní organizátor Milan Stašek.

Samotný průvod se vydal do ulic až odpoledne. Městem zněly charakteristické „vyvolávky“, které se nevyhýbají aktuálním poměrům na radnici ani v celostátní politice. Jízda králů skončí v podvečer, kdy jezdci krále opět předají rodičům. „Je úžasné, že se to podařilo dochovat  do dnešních dnů. Vždycky je to velmi emotivní a dojemné,“ uvedla starostka Kunovic Ivana Majíčková (nez.).

Video NO COMMENT: Jízda králů v Kunovicích
video

NO COMMENT: Jízda králů v Kunovicích

NO COMMENT: Jízda králů v Kunovicích

Jízda králů se v Kunovicích koná jednou za dva roky. Naposledy se jela v roce 2012, kdy byla první Jízdou králů konanou po jejím zápisu na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Letos je výjimečná i tím, že je první z celkem tří jízd, které se letos konají. Následovat bude 23. až 25. května jízda ve Vlčnově, kde jako na jediném místě král s družinou vyráží do ulic každoročně, a 3. až 6. července v Hluku, kde se koná jednou za tři roky. Tři Jízdy králů se v jednom roce sejdou vždy po šesti letech.

Tradice patří k nejznámějším folklorním zvykům v zemi. Pochází zřejmě už z pohanských dob. Chlapci spolu soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.