Brabec chce nechat komplexně prověřit Šumavu

Praha – Ministerstvo životního prostředí a správa národního parku si nechají zpracovat dokument, který rozhodne o tom, co se smí a nesmí v nejcennější části Šumavy, kde žijí tetřevi. Má jít o historicky největší posouzení vlivu lidí a investičních akcí na přírodní rezervaci. Šéf resortu životního prostředí Richard Brabec (ANO) slibuje také lepší spolupráci se starosty šumavských vesnic. Správa národního parku by napříště měla obce přizvat například k diskusi o osudu bývalých vojenských areálů v jejich katastru.

Brabec chce nechat prověřit území centrální Šumavy o rozloze přesahující 15 tisíc hektarů. Jde tedy téměř o čtvrtinu rozlohy parku. Ve většině případů jde o plochy, kde se už roky plánuje mnoho projektů, které se nedaří realizovat právě kvůli ochraně tetřevů - například otevření přímé cesty Luzenským údolím na hraniční přechod Modrý sloup nebo na Střelecký průsmyk.

„Znamená to, že bychom nyní chtěli, i v návaznosti na diskuze o znovuotevření Modrého sloupu, turistické trasy a dalších, posoudit území jako celek. Udělat dopadovou studii z hlediska záměru na životní prostředí v celém tom území, aby se ukázalo, které projekty mají konkrétní dopady,“ uvedl Brabec.

Posudek vlivu na životní prostředí - takzvanou EIA - by měl mít každý investiční projekt, aby bylo jasné, zda se může realizovat, aniž by se správa parku dostala do střetu se zákonem. Posoudit celé území jako celek chce ministr zejména proto, aby se nestalo, že realizace jednoho projektu zcela znemožní jiný. Dokument klíčový pro další rozvoj rezervace by měl být hotov příští rok.

O Šumavě společně se starosty

Brabec ale má se Šumavou i další plány. Chce například hledat cesty, jak posílit zaměstnanost na území parku. V budoucnu by se tak například mohly přímo na Šumavě vyrábět z tamního zbytkového dřeva brikety a palety. Správa národního parku by pak měla podle představ resortu diskutovat se starosty také o tom, jak využít třeba bývalé vojenské areály.

„Obce a dotčené kraje jsou pro nás klíčovým partnerem z hlediska šumavského národního parku. Jednání musí být intenzivní,“ zdůraznil ministr s tím, že schůzky by se měly konat pravidelně každý měsíc.

V minulosti přitom komunikace vázla. „Někdy docházelo k situacím, že správa národního parku v katastrech obcí děla některé operace, které s obcemi nekonzultovala,“ uvedl příklad Brabec. Správa tak rozhodla například o demolici roty ve Stožci. Ta vyjde na 50 milionů korun. Obci by se přitom opuštěný objekt hodil například pro domov důchodců.