Pozůstatky pravěkého osídlení zničili bagrem nedočkaví stavbaři

Měnín – Keramické střepy, kosti i několik stříbrných mincí z období římského císařství našli archeologové na parcele v obci Měnín na Brněnsku. Stavební firma ale neměla dost trpělivosti, aby nechala archeology dokončit záchranný průzkum. Na naleziště vjely bagry a pozůstatky téměř tři tisíce let starého osídlení zcela zničily.

„Toto je stříbrná mince z období římského císařství, čili zhruba 2. století našeho letopočtu. Historická hodnota je nevyčíslitelná,“ ukázal archeolog Ivan Čižmář na minci, která je jedním z mála nálezů, jež se z pole u Měnína podařilo zachránit. Zbytek nenávratně pohřbily bagry.

Stavebník kvůli zemním pracím přizval archeology, kteří zjistili, že se jedná o mimořádně rozsáhlé pravěké sídliště. Začali proto se záchranným průzkumem. „Stavebník nás požádal, jestli bychom nemohli zhruba na týden přerušit archeologické práce, tak jsme se mu snažili vyhovět. Následující týden se už neozval,“ popsala archeoložka Klára Prokopová. Když kolem s kolegy projížděla, zjistili, že tisíce let historie zničily bagry.

Nalezené předměty spadaly do doby halštatské a doby římské. V době haštatské (750–450 př. n. l.) se ve střední Evropě objevili Keltové a začalo se zpracovávat železo. V době římské (0–400 n. l.) bylo naše území obýváno především germánskými kmeny, které nahradily odcházející Kelty. Jde o dobu konfliktů mezi germánskými kmeny a římskou říší.


„V této fázi byly zničeny zhruba tři čtvrtiny celkové plochy, která mohla být prozkoumána. Zbyl tam ještě kus, kde se jasně rýsují další archeologické objekty,“ potvrdil Čižmář s tím, že by s kolegy rádi prozkoumali alespoň to málo, co zbylo. To nejcennější už ale ztratili, a to celkový obraz o pravěkém sídlišti. „Hlínu, která byla vybagrována, určitě ještě zkusíme prozkoumat. Ale jsou nenávratně ztraceny důležité souvislosti archeologických nálezů,“ povzdechla si Prokopová. Právě umístění jednotlivých staveb a nálezů poskytuje podle archeologů nejdůležitější informace.

Co stavbaře k vybagrování naleziště vedlo? Majitel dnes s Českou televizí mluvit nechtěl a odkázal se na svého právníka, který věc odmítl komentovat. „Řekl nám, že lokalitu vybagroval kvůli tomu, že měl vysoké sankce za nedodržení termínu stavby,“ tvrdí Prokopová. Investoři nás na stavbách mnohdy nevidí rádi, ale problémy takového rozsahu naše instituce za 20 let existence ještě nezažila," dodal Čižmář.

Firma nejenže rozzlobila archeology, ale porušila i zákon o státní památkové péči. Případem se proto zabývají policisté i úřady. „Maximální možná zákonná sazba pokuty je čtyři miliony korun,“ upřesnila mluvčí krajského úřadu Denisa Kapitančiková.

Hrozba pokuty někdy nestačí

Není to přitom poprvé, co bylo kvůli stavbě bezohledně zlikvidováno historické dědictví. Řadu investorů totiž záchranné archeologické práce děsí – průzkum se může protáhnout a tím se zdrží celá stavba. V roce 2010 zničila stavba rodinného domu v Podolí u Brna velmi vzácné až 35 tisíc let staré paleolitické naleziště. Archeologové tehdy stavebníka několikrát žádali, aby jim umožnil provést na staveništi výzkum. Ten jim to ale nedovolil a krajský úřad, který žádali o pomoc, mu to nedokázal včas nařídit.