Elektrárně došlo uhlí, musí si vystačit s biomasou

Hodonín - Elektrárna Hodonín - dříve nejvýkonnější a největší elektrárna v bývalém Československu. S koncem hnědouhelných dolů na jihu Moravy musela hledat náhradní plán. Ten přišel ve formě ekologické biomasy. Letos elektrárna slaví 60. výročí od svého spuštění a dodnes napájí i domácnosti na Slovensku.

Video Na historii elektrárny vzpomíná vedoucí provozu Antonín Svěrák
video

Na historii elektrárny vzpomíná vedoucí provozu Antonín Svěrák

„V lokalitě elektrárny už není v provozu žádný důl,“ vysvětlil důvod částečného přechodu z uhlí na biomasu vedoucí provozu Antonín Svěrák. Přestože jih Moravy není vyhlášeným uhelným nalezištěm, v okolí Hodonína bývala hnědouhelná pánev. S každým dalším vytěženým nalezištěm ale nakonec zůstal funkční jediný lignitový důl v Mikulčicích, i ten ale v roce 2009 skončil. Ani dnes se hodonínská pobočka bez uhlí zcela neobejde, dovážet ho musí až ze severu Čech.

Vodu elektrárna brala z blízké řeky Moravy. Zatímco první elektřinu do sítě začal Hodonín dodávat v roce 1954, trvalo ještě další čtyři roky, než fungovaly všechny elektrárenské bloky. Na konci 50. let byla hodonínská pobočka nejmodernější a největší elektrárnou v bývalém Československu.

Jeden z bloků už pět let spaluje pouze biomasu. „Je to lokální palivo, které nemusíme vozit na velkou vzdálenost jako uhlí,“ doplnil Svěrák. Denně přitom hodonínská elektrárna spálí až 1 200 tun biomasy, díky tomu má výkon 30 megawatt. Přestože se objevují i kritické hlasy, jež varují před zelenými dotacemi, které by mohly biomasu proměnit v podobný byznys jako fotovolaiku, dnes v tuzemsku fungují tři elektrárny spalující rostlinnou biomasu: v Hodoníně, Tisové a Poříčí.

„Loni jsme dodali do slovenského města Holíč zhruba 85 tisíc gigajoulů z celkově vyrobených 550 tisíc,“ připomenul Svěrák, že hodonínská elektrárna napájí i domácnosti za hranicemi.