Praha - Olšanské hřbitovy, největší pohřebiště Prahy, na kterém odpočívá více mrtvých, než kolik obyvatel současně v hlavním městě žije, se nacházejí v dezolátním stavu. Historické části zarostly zelení, hrobky se propadají, neudržované stromy hrozí pádem. Správa pražských hřbitovů proto připravila revoluční plán, který má hřbitovům v příštích letech výrazně pomoct. Prozatím však prostory, které by měly ztělesňovat pietu a utvářet kolektivní paměť společnosti, zůstávají zanedbány a opomíjeny. Podívejte se na galerii:
OBRAZEM: Vraťme na hřbitovy život. Pražská pohřebiště v zapomnění
Špatný stav hřbitovů je důsledkem zanedbané péče zejména v letech 1939 až 1989, ale také laxního přístupu během posledních 25 let. Kvůli stáří a zdravotnímu stavu některých stromů je nutné při větším větru uzavírat hřbitovy pro veřejnost a náletové dřeviny, které pohřebiště živelně zarůstají, doslova trhají některé hroby ze země. Prostor přitahuje bezdomovce, narkomany a zloděje kovů. Některé hrobky se drolí a propadají. Návštěva hřbitova se tak stává nedůstojnou, místy dokonce nebezpečnou výpravou.
Donedávna neexistovala jednotná koncepce péče o historické hřbitovy, která by podobným excesům zabránila. To se změnilo letos na jaře, kdy Správa pražských hřbitovů v čele s ředitelem Martinem Červeným vypracovala akční plán, který má úpadek zastavit. Především chce na Olšany obrátit pozornost veřejnosti, a to navzdory obecnému trendu sekularizace a tabuizace smrti. Omezit má také ekonomické důvody opuštěných hrobů: vysoké ceny za užívání hrobových míst se proto mají snižovat. Hřbitovní správa, která je příspěvkovou organizací Prahy, navíc plánuje investice ve výši desítek milionů korun.
Pražský Père Lachaise
Záchrana památek jde ruku v ruce v novými možnostmi. Hřbitovy jsou podle ředitele Červeného výjimečným místem, kam mohou lidé chodit za zelení, za odpočinkem i za poznáním. Zvláště stará část areálu Olšan, krytá půvabnou zelení stromů, nabízí setkání s jedinečnou architekturou historických hrobek a památníků. Jedním z cílů akčního plánu je proto zavedení několika turistických okruhů po nejzajímavějších místech pražských hřbitovů, což se týká i Malvazinek, Ďáblic, Vyšehradu a Malostranského hřbitova. „Už dnes sem chodí na procházky maminky s kočárky, studenti se tu učí a čtou,“ podotýká ředitel Červený. A nemá zůstat jen u procházek: na hřbitově se mají konat čtení z knih autorů, kteří jsou tu pohřbeni, u bran hřbitova by mohla vzniknout kavárna a galerijní zeď pod širým nebem.
Větší otevřenost hřbitovů má posílit image Prahy coby kulturního fenoménu a přitáhnout zájem turistů. Pozůstalí se však prý nemusí obávat, že nové aktivity naruší pietu místa. „Z Olšan by se mohl stát takový pražský Père Lachaise,“ připomíná Červený významný pařížský hřbitov, který proslul po celém světě. Již vloni správa spustila projekt adopce významných hrobů a své patrony díky tomu mají například hroby Jakuba Schikanedera, Karla Jaromíra Erbena, Eduarda Basse, Jana Karafiáta, Julia Mařáka nebo Ladislava Klímy. V budoucnosti má na Olšanech vzniknout glyptotéka, kde najdou útočiště zejména sochařská díla.
Podívejte se na galerii z Malostranského hřbitova:
GALERIE
Malostranský hřbitov. Místo pro mrtvé nebo mrtvé místo?
Zatím je však srovnání pražských hřbitovů s evropskými metropolemi nelichotivé. V hlavním městě najdeme dokonce lokality, které splňují parametry pro brownfields. Kromě starých částí Olšan se jedná o celý Malostranský hřbitov na Smíchově. Díky investicím má však i tento prostor výjimečného genia loci, který je nyní zcela uzavřen, prožít renesanci. Správa tu plánuje vytvořit relaxační zónu s naučnou stezkou, obnovit vstupní bránu z Plzeňské ulice, postavit u vchodu pódium, zřídit toalety a stálou ochranku.
Les vzpomínek
Současný ředitel Správy pražských hřbitovů Červený prostě věří, že při návštěvě hřbitova se může spojit pieta a odpočinek, zájem o historii a umění s regeneračním působením přirody. Vypracovaný akční plán přitom reguje na nejnovější trendy v pohřebnictví: na ďáblickém hřbitově v Praze již vzniká „Les vzpomínek“, ryze přírodní hřbitov, kde místa posledního odpočinku zemřelých vyznačují namísto náhrobků památeční stromy. V českém prostředí revoluční projekt tří studentek bude dokončen již příští rok.