Ministerstvo zrušilo posudek EIA k rozšíření letiště Vodochody

Praha - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zrušilo studii dopadů na životní prostředí (EIA) k rošíření letiště Vodochody. Ministr Richard Brabec na konci dubna prohlásil, že souhlasné stanovisko, které odsouhlasilo MŽP za éry jeho předchůdce Tomáše Podivínského říjnu 2013, hodlá přezkoumat. Na stanovisko si totiž dlouhodobě stěžovali starostové obcí v blízkosti letiště. Skupina Penta, která je investorem výstavby, se proti rozhodnutí pravděpodobně odvolá.

„Došlo k tak závažnému procesnímu pochybení, že by se mohlo souhlasné stanovisko EIA zrušit,“ řekla náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová. Upřesnila, že MŽP obdrželo přes 30 podnětů ke zrušení stanoviska EIA. Tým odborníků pod jejím vedením se zabýval všemi podněty. „Závěr tohoto šetření byl jednoznačný. Došlo podle nás k procesnímu pochybení v oblasti vodního hospodářství a v oblasti hlukové zátěže,“ uvedla.

Posudek podle Peštové nesprávně vyhodnotil hydrologickou situaci, v oblasti hlukové zátěže stanovuje posudek nesprávně její úroveň a došlo k jejímu navýšení. Docházelo by tedy k překračování hlukových limitů, zmínil Evžen Doležal z MŽP.

Dokumentace musí být dopracována, jinak se letiště rozšiřovat nebude

Peštová podotkla, že zrušení souhlasného posudku EIA ještě neznamená, že letiště nemůže pokračovat v plánu na své rozšíření. Po dopracování dokumentace může požádat o nový posudek. Letiště se může ještě odvolat.

Video MŽP zrušilo stanovisko EIA k letišti Vodochody
video

MŽP zrušilo stanovisko EIA k letišti Vodochody

„Nepovažujeme to za šťastné rozhodnutí nejen kvůli našemu projektu. Je to obecně špatné rozhodnutí a obáváme se, že to může paralyzovat stavební rozvoj ve Středočeském kraji a celé České republice,“ reagoval mluvčí Penty Martin Danko. Podle dřívějšího vyjádření společnosti je odebrání platného rozhodnutí nebezpečný precedent, který může vytvořit řetězovou reakci, v jejímž důsledku nebude možné velké infrastrukturní projekty budovat.

Starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček (STAN), mluvčí iniciativy Stop Letišti Vodochody: „Myslím si, že zvítězila spravedlnost a úsilí občanů, kteří byli proti rozšíření letiště.“


Kladný posudek vydalo ministerstvo životního prostředí na konci loňského října. Obsahuje přes 120 podmínek, které investor musí splnit. Jde například o dostavbu přivaděče na dálnici D8, budoucí letiště má mít rovněž omezení pro noční lety. Podle starostů okolních obcí a hejtmana Středočeského kraje Josefa Řiháka (ČSSD) jsou ale tato opatření právně nevymahatelná.

Letiště Vodochody patří do skupiny Aero, kterou ovládá společnost Penta. Aero ho koupilo od státu na začátku roku 2007 za tři miliardy korun. Na letišti chce v budoucnu odbavovat ročně 3,5 milionu cestujících hlavně nízkonákladových aerolinií, nepravidelné a privátní lety. Fungovat by začalo nejdříve v roce 2016. Kladné stanovisko EIA je pro dokončení projektu nezbytné.


Jak se daří českému leteckému průmyslu

Český letecký průmysl zažívá nejlepší časy od začátku krize. Výrobcům rostou tržby a nabírají nové zaměstnance. Mohla by je ale poškodit vyhrocená situace s Ruskem. Řada z nich je totiž na zakázkách od ruských odběratelů závislá.

Dveře největšího dopravního letadla na světě, Airbus A 380, dodává pražská firma Letov. „Zakázku na tento největší výrobní program A380 jsme získali v roce 2003, začali jsme prvovýrobou a v současné době vyrábíme dveře v počtu okolo dvou set kusů ročně,“ říká ředitel Letov - letecká výroba Ivan Dubský s tím, že jinou zakázku získali zas od brazilské firmy Embraer.

Airbus A380Dobrý loňský rok ohlásily i další. Devatenácti podnikům sdruženým ve Svazu českého leteckého průmyslu loni stouply tržby o 29 procent. I kvůli tomu, že se nebály investovat. V případě firmy PBS z Velké Bíteše, která vyrábí malé turbínové motory nebo letecké převodovky, to byly stovky milionů korun.


„Investovali jsme do nové zkušebny leteckých motorů, což byla taková zásadní investice a zásadní pokrok kupředu, protože dneska můžeme naše letecké motory plně zkoušet,“ potvrdil generální ředitel PBS Milan Macholán.