Žena, které chybný lék zničil zdraví, má šanci na vyšší odškodné

Brno – Ústavní soud otevřel cestu k vyššímu odškodnění ženy, jejíž zdraví v 70. letech poznamenal chybně předepsaný lék. Žena se domáhá čtyřmilionového odškodnění, zatím jí soudy přiznaly pouze půl milionu. Ústavní soud nařídil nové projednání žaloby. Přiznanou sumu označil za nepřiměřenou, ale konkrétní doporučení nedal.

V roce 1975 předepsala obvodní lékařka Iloně Klimanekové léky, žena ale na medikaci špatně reagovala a vyvinul se u ní tzv. Lyellův syndrom neboli syndrom opařené kůže. Alergická reakce ženě trvale poškodila zdraví. Syndrom je typický vznikem puchýřů, olupováním velkých ploch kůže, postihuje sliznice a paní Klimanekové poškodil i zrak.

Žena je jedním z mála lidí, kteří tuto toxoalergickou reakci vůbec přežili. „Byly čtyři případy - tři zemřeli, ji jako čtyřletou zachránili. Rok byla po nemocnicích, pečovali o ni nejvýznamnější čeští lékaři,“ popsala advokátka Marie Cilínková, která verdikt přivítala. Její klientce, matce tří dětí, prý dá alespoň naději do dalšího života. „Její současný zdravotní stav je skutečně strastiplný po všech stránkách,“ řekla Cilínková. Žena čerpá invalidní důchod, žije střídavě v Česku a Německu. Peníze z odškodnění by prý použila na léky a pečovatelskou službu.

Ilona Klimaneková odškodnění získala již za minulého režimu, v roce 2003 však žena kvůli dalšímu zhoršení zdravotního stavu podala novou žalobu. Obvodní soud pro Prahu 10 jí nejprve v roce 2008 přiznal jednorázovou náhradu škody na zdraví 4,1 milionu korun a měsíční rentu přes 18 tisíc korun. Po zásazích odvolacího Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu nakonec v roce 2013 padl verdikt, který ženě přiznal 500 tisíc korun.

„I když stěžovatelka nikdy nemohla začít pracovat z důvodu poškození svého zdraví ve věku čtyř let, které se následně dále zhoršovalo, Ústavní soud se neztotožnil se závěrem obecných soudů, že tedy nemůže získat žádné odškodnění za ztrátu na výdělku,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Důvodem snížení odškodnění byl i argument, že nárok je z velké části promlčený. Ústavní soud s tímto závěrem nesouhlasí a nařídil nové projednání žaloby. Nakonec soud zopakoval, že nárok na náhradu léčebných nákladů lze přiznat i v situaci, kdy péči o nemocného neposkytuje profesionál, ale rodina.