Obce musí volební lístky skartovat. Školky o ně ale mají zájem

Znojmo - Měsíc po volbách do Evropského parlamentu řeší velká část radnic, co s nepoužitými hlasovacími lístky. V celé zemi jich bylo rozesláno zhruba 400 milionů listů. Kvůli nízké účasti zůstala většina z nich netknutá. Vyhláška obcím nakazuje, aby je poté poslaly ke skartaci, někde je ale navzdory nařízení raději věnují školkám.

„O vyhlášce samozřejmě víme. Tento materiál lze ale dále využít a s ohledem na ekologickou výchovu, která ve všech školkách probíhá. Je to dobrý příklad, jak děti ekologii učit v praxi,“ vysvětlila netradiční použití hlasovacích lístků Denisa Krátká ze znojemského odboru školství. Mateřské školky si volné papíry na kreslení pochvalují. „Mamku jsem nakreslila na obálku a kreslí se na ni dobře,“ pochlubila se Ivana Šerounová ze znojemské školky.

Ministerstvo vnitra o neekologické vyhlášce ví a snaží se ji změnit. „Připravujeme volební kodex, který by tu stávající praxi měl změnit. To znamená, že v budoucnosti by obce volební lístky mohly odvézt například do sběru,“ zavázal se Vladimír Řepka z ministerstva vnitra. Zisk z odevzdaných stohů papíru by se ale pobyhoval jen v rámci stokorun, stejné náklady přitom radnice platí za skartaci volebních dokumentů.

„Vyhláška mluví jasně, ale v případě porušení žádné sankce zavedeny nejsou. Jde o to, aby ty hlasovací lístky nebyly použity nějakým dehonestujícím způsobem,“ doplnil Řepka.


Zlikvidovat obce musí ale i ty hlasovací lístky, které lidé v eurovolbách použili. „Použité hlasovací lístky jsou označené, protože jsou tam preferenční hlasy, tudíž jsou nepoužitelné pro kohokoli a musejí být zničeny,“ prozradil Alois Linha, který byl členem volební komise v centru Brna. Skladovat je radnice musí po dobu 30 dnů, během nichž jsou lístky uchovávány pro případ stížností na průběh voleb.