Vláda chce podpořit návrat vinic do královských měst

Brno, Praha – Obnovit vinice v Praze, Brně i na Karlštejně. To by měl být v nejbližších čtyřech letech jeden z cílů českých vinohradníků. Vláda rozhodla o tom, kam poputuje téměř 26 milionů euro, které Evropská unie v příštím období vyčlenila pro české vinaře. Kromě podpory mladých výrobců vína a změny druhové skladby tuzemských vinic půjdou dotace právě na obnovu vinohradů v historických oblastech.

„Nuž, dej sem číše, páže, a dolej vína. Je z první révy, která dozrála zde v Čechách,“ říká ve známém filmu Noc na Karlštejně panovník Karel IV. Právě jemu je připisována zásluha za rozvoj vinařství v českých zemích, když roku 1358 vydal nařízení o zakládání vinic pro Prahu a královská města. Teď by se měly vinice vrátit do míst, kde bývaly i v Karlových dobách.

Preferované budou vinice ve vinařských obcích Praha-Trója, Praha 2, Praha 6, Praha 9, Praha 12, Karlštejn, Brno-Bystrc, Brno-Chrlice, Brno-Medlánky, Brno-Maloměřice a Obřany, Brno-Tuřany, Brno- Vinohrady, Kutná Hora a Sedlec u Kutné hory.

Zdroj: Materiál pro jednání vlády (data jsou z let 2009-2012)


Vláda rozhodla, že část evropských dotací pro vinaře poputuje v následujících čtyřech letech do míst s historickou tradicí. „Chceme tu udržet rozlohy vinic, které jsou v městských a historických částech, tedy vinice, které tam byly už 200, 300 let nebo v období 14. století. Jedná se řádově o hektary,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že rozloha městských vinic není nijak velká.

Díky dotacím by mohli rozšířit vinici i v brněnské městské části, která se příznačně nazývá Vinohrady. „Vinici jsme založili v roce 2004. Důvodem bylo, že naši obyvatelé mají velmi blízký vztah k vinařství, vinohradnictví a k folkloru jižní Moravy, který je úzce vázán ke kultuře vína,“ vysvětlil starosta Brna-Vinohrad Jiří Čejka (ČSSD). Na městské vinici zatím nepěstují na kvantitu, ale spíš na kvalitu „Například toto cuveé je šampion, loni vyhrálo cenu,“ pochlubil se starosta. „Je naším zájmem, aby obec mohla rozšiřovat plochy vinohradu,“ uzavřel Čejka.

Celkem je pro tuzemské vinaře připraveno 25,7 milionu eur. Každý rok bude možné čerpat více než pět milionů eur, tedy asi 140 milionů korun. Drtivá většina dotací poputuje na obnovu vinohradů, ať už leží kdekoliv. Ty historické ale budou mít před ostatními nárok na o něco větší podporu.

Na českých a moravských vinicích se v posledních letech nejčastěji sázely odrůdy Pálava a Sauvignon, z modrých odrůd pak Rulandské modré a Dornfelder.

Zdroj: Materiál pro jednání vlády (data jsou z let 2009-2012)


„Velká část vinic u nás je ještě starých, vedených podle starých principů a nevyhovující dnešním moderním postupům. Naším zájmem je, aby se vyrábělo míň hroznů z jedné hlavy, čímž se zvýší kvalita vína,“ vysvětlil prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray. Snížení produkce má vykrýt právě výsadba nových vinohradů nebo zahušťování těch stávajících. Změnit by se měla i skladba odrůd na tuzemských vinicích, tak aby víc odpovídala chutím spotřebitelů.

Nejnovější brněnská vinice vznikla letos na svazích pod Špilberkem
Zdroj: ČT24

Historie vína u nás

Archeologické nálezy dokazují, že víno se na našem území pěstovalo už za dob Velké Moravy. Ve středověku byly souvislé celky vinic s odrůdami révy z Francie a Německa zakládány zejména zásluhou klášterů. Když začal rakouský dovoz ohrožovat tuzemská vína, vydal v roce 1325 král Jan Lucemburský nařízení, že se od sklizně hroznů až do Velikonoc smějí v Brně prodávat jen vína brněnských měšťanů, tedy moravská. Velký rozmach vinohradnictví nastal za Karla IV., který v roce 1358 nařídil „zakládat vinice na všech horách obrácených k poledni do vzdálenosti 3 míle kolem Prahy“. Vínu se dařilo až do třicetileté války, kdy byla část vinic poničena nebo zcela zanikla, včetně vinic na svazích pod brněnským hradem Špilberk, kde byl malý vinohrad znovu vysazen až letos na jaře.