Hnutí pro Prahu vede do voleb bratr developera. Střet zájmů se prý nekoná

Praha – Hnutí pro Prahu představuje nový politický subjekt, který jako řada dalších přichází pro nadcházející komunální volby s příslibem změny či lepšího politického prostředí. Reportéři ČT upozornili na fakt, že v čele hnutí stojí Zbyněk Passer, bratr významného developera Radima Passera, který v současnosti usiluje o změnu územního plánu rozsáhlé zelené plochy u metra Roztyly. Oba bratři se ale střetu zájmu hodlají zcela vyhnout. Starosta Satalic a Březiněvsi, kteří stáli u zrodu hnutí, se shodují na tom, že z čistě komunálního projektu se stal rodinný podnik. Situací kolem Hnutí pro Prahu se zabývala reportérka ČT Aneta Snopová.

Zbyněk Passer, starosta Koloděj a muž stojící v čele hnutí, považuje za přirozené, že významnou věc, jakou je vstup do politiky, sdílel v rodině. „Myslím, že většina lidí by asi postupovala stejně, kdyby se pustila do něčeho, co je pro ně nějak přelomové,“ tvrdí. A podporu svého bratra Radima má, hodlá ji vyjádřit částkou mezi dvěma a třemi miliony korun.

Zbyněk Passer má navíc v bratrově developerské firmě, kde dříve i pracoval, menšinový podíl. V minulosti ohlásil, že se ho zbaví. V posledních letech působí jako starosta pražské městské části Koloděje, v komunální politice se pohybuje 16 let. Předsedou Hnutí pro Prahu se stal před půl rokem. Je si jist, že žádný střet zájmů s developerskými aktivitami jeho bratra a firmy, jejímž je stále minoritním vlastníkem, na půdě hlavního města neexistuje. Společnost se podle něj v budoucnu přesune z developerské činnosti „spíše do investiční polohy, která už pak nemá s městem společného vůbec nic“.

Ve hře je developerský projekt u metra Roztyly

V současnosti ale developerská firma usiluje o zásadní celoměstsky významnou změnu územního plánu v okolí metra Roztyly. Jedná se o jedno z komerčně velmi významných nezastavěných území v okolí metra v Praze. Podle Reportérů ČT už se změnou územního plánu, kvůli níž se má rozjet výstavba na pozemku, souhlasily všechny patřičné odbory pražského magistrátu. Definitivní souhlas a rozhodnutí o tom, co konkrétně tady bude možné stavět, ale vysloví až nové zastupitelstvo, které vzejde z podzimních komunálních voleb.

V případě úspěchu by se Zbyněk Passer podle svých slov chtěl vyhnout střetu zájmů. Případného hlasování by se zdržel, na otázku jak by v zastupitelstvu jednali lidé z hnutí, říká: „Nevím, neumím to dneska předjímat, my jsme se o té situaci nebavili.“ Sám developer Radim Passer se hlásí ke křesťanství a vyhnout se nestandardnímu řešení považuje za otázku morálky.

Radim Passer je většinovým vlastníkem developerské společnosti Passerinvest group, díky čemuž patří k nejbohatším Čechům současnosti. Hodnota jeho majetku se odhaduje v miliardách. K nejvýznamnějším projektům patří výstavba polyfunkčního komplexu v Praze známého jako BB centrum. Před 16 lety se obrátil na víru, když mu krátce po narození zemřel prvorozený syn. Jeho koníčkem jsou rychlé vozy, vlastní třeba nejrychlejší sériově vyráběné auto Bugatti Veyron.


Zbyněk Passer hnutí ovládl krátce po svém příchodu

Hnutí pro Prahu založili v roce 2013 pod názvem Hnutí Starostové pro Prahu 3 starostové okrajových městských částí Prahy - ze Satalic František Jenčík, z Březiněvsi Jiří Haramul a starostka Šeberova Petra Venturová. Poslední z trojice přivedla do hnutí svého bratrance a starostu Koloděj Zbyňka Passera. Po jeho příchodu nastala zásadní změna, tvrdí dnes Jiří Haramul. „Veškerá orientace a takový ten brutální, bezohledný útok a změna, ta byla drastická. To nemělo nic společného s diskusí, s demokracií, s dohodou, s domluvou, prostě ne…,“ řekl Reportérům ČT.

A satalický starosta František Jenčík přikyvuje, k osobě současného lídra hnutí dodává: „On byl velice výřečný, agresivní, věděl, co všechno se má dělat, a po čase jsem zjistil, že to je ten člověk, který nám to hnutí vlastně ukradl a zprivatizoval pro sebe a pravděpodobně i pro svého bratra.“ Oba zakládající členové hnutí záhy poté, co se jeho volebním lídrem stal Zbyněk Passer, opustili. Petra Venturová ale říká, že oba starostové byli mezi deseti starosty zakládajícími členy pouze formálně. Oba se však shodují na tom, že z čistě komunálního projektu se stal rodinný podnik a oni ztratili možnost cokoliv ovlivňovat.