Chyba v navigaci stála život 44 obyvatel východní části Pardubic

Pardubice – Také Pardubice patřily na konci druhé světové války k průmyslovým zónám, na které se snesly bomby spojenců. Obzvláště mladším generacím má s představou o historii jejich města pomoci multifunkční výstava ve Východočeském muzeu.

Ačkoli cílem náletů byly významné průmyslové podniky a dopravní tepny, které sloužily německé armádě, oběťmi bomb se často stávali i civilisté. První nálet britských letounů na Pardubice v noci z 21. na 22. července 1944 zničil kvůli navigační chybě převážně obytnou čtvrť na východním okraji města. Vítr tehdy odnesl zaměřovací světlice na východní okraj města, což se stalo osudným pro 44 civilistů. Britové shodili na město stovky tun bomb.

Pardubice měly tři významné strategické cíle - Fantovu rafinerii minerálních olejů (dnešní Paramo), letiště a železnici. Ty se podařilo zasáhnout během druhého náletu 24. srpna, který mířil přímo na rafinerii, nádraží a okolní průmyslovou oblast.

Od bombradování Pardubic je to 70 let (zdroj: ČT24)

Také při třetím náletu 28. prosince spadly bomby na rafinerii a poškodily ji natolik, že se v ní až do konce války nevyrábělo. Bomby však také zabily nebo zranily stovky lidí a z části města zůstaly jen ruiny. Podle některých historiků zůstává v zemi v okolí chemičky stále několik nevybuchlých pum. Ty mohou být hrozbou tedy i téměř 70 let od konce války.

Bombardování Protektorátu Čechy a Morava spojeneckými vojsky:

  • Nejtěžší nálet amerických letadel na Prahu se uskutečnil 14. února 1945 a vyžádal si zhruba 700 obětí
  • Plzeň byla od února 1944 bombardována celkem osmkrát, při náletu britských letadel v noci z 16.–17. dubna 1945 zahynulo kolem tisícovky osob
  • Letouny západních spojenců bombardovaly několikrát např. také Brno, Zlín, České Budějovice, v obsazeném pohraničí se nejtěžší nálety uskutečnily na Ústí nad Labem a Cheb.
  • Bombardování sovětským letectvem 8. a 9. května 1945 (např. Mělníka, Mladé Boleslavi, Děčína, Hrotovic a dalších měst a obcí zejména na území dnešních krajů Vysočina, Středočeského a Ústeckého) si vyžádalo asi 1 300 obětí - českých a německých civilistů a německých vojáků.

(převzato z Wikipedie)