Veřejná služba opět zde? Zatím je na stole, časem možná i v ulicích

Most – Veřejnou službu nezaměstnaných, kterou před dvěma lety zrušil Ústavní soud, chce obnovit Senát. Výdělky, které horní komora navrhuje, však mají být nižší než původně. Těm, kdo pracovat odmítnou, však hrozí, že se jim budou snižovat sociální dávky až na existenční minimum.

Některé obce začaly v posledních letech motivovat dlouhodobě nezaměstnané tím, že jim nabízely místa při veřejných pracech – například zimním úklidu, opravách budovy úřadu, ale například i stavbě městského parkoviště. Kromě přivýdělku takto stoupá šance nezaměstnaných lidí, že najdou i stálou práci.

Práce pro obce a města však nejsou povinné, což by chtěl změnit Senát. Navrhl, aby si nezaměstnaní, kteří jsou bez práce více než půl roku, mohli za pomoc veřejné službě k životnímu minimu přičíst každý měsíc 600 korun. „Není to trvalý pracovní proces. Je to spíše návrat nezaměstnaných do normálního života,“ podotkl spoluautor novely senátor Jaroslav Zeman (ODS). Současně ale hrozí těm, kteří pro obce pracovat odmítnout, snižování dávek.

Přivýdělek za veřejnou službu ale budí zejména u nezaměstnaných rozpaky. „Je jasné, že je to málo,“ uvedl Pavel Jackel, který byl nezaměstnaný třináct let. Problém s příliš nízkým výdělkem vidí i ředitelka vládní Agentury pro sociální začleňování Alena Zieglerová. Veřejná služba je totiž pro nezaměstnané pouze jednou z nabídek v nečekaně konkurenčním prostředí. „Rozhodují se mezi tím, co se jim normálně nabízí i na nelegálním trhu práce. Je podstatné, aby hodinová mzda odpovídala tomu, co je pro ně zajímavé a motivující,“ shrnula Zieglerová.