Mlýny na Chrudimsku: Jeden mele mouku, druhý z posledního

Chrudim – Oblast Chrudimska patří k těm, které se mohou pochlubit desítkami mlýnů, jejichž mouka se měnila v prvorepublikové pečivo. Řada z nich bez potřebné péče zubu času neodolala, příkladem může být ruina v Rosicích u Chrasti. Jiný mlýnský kolotoč mezi Chrudimí a Slatiňany se ale dnes chlubí „zářivou“ moukou.

Starý mlýn v Rosicích zdobí už jen vandalové

Voda už vedle torza starého mlýna v Rosicích u Chrasti dávno neteče. Ani výměny vlastníků mu zašlou slávu nevrátily. Naopak, stavební úřad musel vyzývat majitele, aby případným rizikům chátrající stavby předešel.

K pravidelným návštěvníkům opuštěného mlýna patřili za poslední roky pouze vandalové a zloději. Soukromý vlastník zamýšlel změnu, jeho plán na proměnu místa v symbol agroturistiky ovšem zkrachoval. Původní mechanismy vzaly za své a dnes již není co zachraňovat. Starosta Luboš Netolický se netají přáním, aby lokalitu replika starého mlýna zdobila.

Janderovský mlýn klepe mouku o sto šest

O necelých 20 kilometrů dál u řeky Chrudimky se mlýnské strojoví otáčí naplno. Mlýn Janderov původně z 16. století měl ve své dosavadní historii o poznání větší porci štěstí. Současnou podobu získal v roce 1923, ve válcových stolicích se tu mele pšenice, žito nebo ječmen. „Tady napomohlo, že mlýn přešel do poválečného období ve velmi dobrém stavu,“ říká spolumajitel janderovského mlýna Petr Schaffer.

V janderovském mlýně se mouka mele i dnes
Zdroj: ČT24

Současní provozovatelé se po roce 1989 domluvili s rodinami, kterým mlýn vrátili v restituci. Staré metody a postupy výroby mouky se dnešní mlynáři snaží skloubit s požadavky současného trhu. Vodu z Chrudimky už automatický mlýn léta nepotřebuje, údržba a provoz starých technologií přináší statisícové až milionové náklady. Výsledek ale prý stojí za to. „Měli jsme pekaře, který když nabral mouku do dlaně, řekl: 'Ta mouka září.'“ Jestli je to pravda, Petr Schaffer neví. Ale chod mlýna by si i s provozovateli přál zachovat, jak to jen půjde.