Praha a blackout - nebyla by pitná voda, problém mají i nemocnice

Praha - Ministerstvo vnitra připraví rozsáhlé legislativní změny, díky kterým bude v případě blackoutu v Praze rychleji nasazena policie či armáda. Metropole letos v únoru uspořádala velké cvičení. Během něj vyšlo najevo několik nedostatků, které by v případě dlouhotrvajícího výpadu elektřiny nastaly - například se záložními zdroji energie nebo s pitnou vodou. 

Zdroj: Thinkstock Autor: Konstantin Kirillov

„Jedná se o legislativní změny tak, aby strážníci mohli sloužit déle, aby armáda mohla být nasazena rychleji, aby byli posíleni příslušníci státní policie,“ popsal očekávané změny pražský primátor Tomáš Hudeček (TOP 09). Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) již byla vytvořena pracovní skupina, která do poloviny září připraví návrh legislativních změn a další postup. 

Pracovní skupina se bude zabývat i problematikou zdrojů elektrické energie. Praha totiž podle Hudečka potřebuje vlastní záložní zdroje, kterých teď má nedostatek. „Bezpečnostní odbor ministerstva vnitra bude vyhodnocovat, jsou-li tyto body natolik závažné, aby se tím zabývala bezpečnostní rada státu,“ uvedl Chovanec. Podle ministra se na tom budou muset podílet i další orgány, jako třeba ministerstvo průmyslu a obchodu nebo správa hmotných rezerv. Mimo jiné se Praha kvůli hrozbě výpadku proudu pokusí postavit záložní rychlonabíhací elektrárnu. V případě potřeby by měla pokrýt třetinu spotřeby elektřiny Prahy.

Video Blackout by v Praze nejvíc ohrozil dodávky pitné vody
video

Blackout by v Praze nejvíc ohrozil dodávky pitné vody

Ukázalo se také, že město by mělo problémy s dodávkou pitné vody. Vodu, která se filtruje na Želivce, pije 75 procent Pražanů. V případě blackoutu by se ale k nim nedostala, protože by ji přestala pohánět elektrická čerpadla. Hlavní město navíc pro takovou situaci nemá ani dostatek cisteren, které by vodu rozvážely.

Vedení města neví ani to, zda budou fungovat mobilní operátoři nebo zda bude schopno ve spolupráci s nemocnicemi obsloužit dostatečný počet obyvatel. Nemocnice mají nyní agregáty, které by stačily jen asi na sedm až devět hodin. Podle Hudečka by to ale mělo být 72 hodin, jako je tomu například v Německu nebo v Rakousku. V závěrech cvičení je proto navrženo 32 konkrétních doporučení, jak by se měl současný stav zlepšit.

Za poslední rok se hlavní město krátkému black outu přiblížilo třikrát - loni v červnu například na několik desítek minut vypadla chodovská rozvodna. Jedna ze tří, které proud pro Prahu zajišťují.

Studie: Po pěti dnech bez proudu se začne „rozpadat“ civilizace

Po povodních v roce 1997 a 2002 si řada krajů udělala studie, co by znamenal delší výpadek proudu. Podle zvláštního velvyslanc ČR pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky byl závěr jasný: „Zhruba do tří dnů je to otrava, musíte tahat lidi z výtahů a máte jiné těžkosti. Zhruba od pátého dne se ale rozpadá civilizace tak, jak ji známe. V nemocnici začnou umírat lidé na přístrojích, umírají zvířata ve vyhřívaných velkochovech atd.,“ uvedl v Událostech, komentářích. Pokud by tak rozsáhlý výpadek postihl Prahu, Česko podle něj nemá k dispozici takové prostředky, aby ho zvládlo. Problém vidí i v tom, že zařízení, která by na rozsáhlé výpadky uměla reagovat, jsou velmi drahá. Lidem by pak v takovém případě radil jediné – vzít batoh a město co nejdřív opustit.

Největší blackouty v historii
Zdroj: ČT24