Cerebrovaskulární centrum pomůže lidem s mrtvicí

Brno – Modernizované centrum, které se soustředí na péči o lidi po mozkové mrtvici, dnes otevřeli v brněnské fakultní nemocnici. Pacientům nabídne v hodinách následujících po mozkové příhodě specializovanou péči. Brněnské cerebrovaskulární centrum je největší svého druhu v Česku, jeho modernizace stála 69 milionů korun.

„Jsme schopni poskytnout cílenou léčbu pacientům v akutní fázi, kdy je péče ještě účinná. Čím delší je čas od vzniku příhody, tím šance na dobrý výsledek klesá,“ vysvětlil primář Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Stanislav Voháňka.

Centrum je podle počtu přijímaných pacientů největší podobně specializovaným místem v Česku.  „Jeho primární spádová oblast je asi 350 tisíc obyvatel Brna a okolí, sekundární spádovou oblastí, pro kterou centrum zajišťuje některé specializované služby, je 530 tisíc obyvatel z Jihomoravského kraje a z části kraje Vysočina a Zlínského kraje,“ doplnila mluvčí nemocnice Anna Mrázová

O novém centru hovoří primář neurologické kliniky Stanislav Voháňka (zdroj: ČT24)

Jedná se o tzv. komplexní centrum, které pacientům poskytuje i specializovaná vyšetření. „Takzvaných iktových center, která poskytují běžnou péči, je kolem osmdesáti. Komplexní centra ve fakultních nemocnicích nabízejí poněkud vyšší stupeň péče, kdy pacienti vyžadují například nějaký neurologický zákrok,“ uvedl Voháňka.

Když k pacientovi s cévní mozkovou příhodou dorazí sanitka, lékaři zvažují, zda si vystačí s péčí v iktovém centru nebo musí být převezen například do Brna. „Ze sanitky nás telefonicky kontaktují a my podle příznaků nemocného a podle časového faktoru rozhodneme, zda má nemocný jet například do nemocnice ve Znojmě nebo vyžaduje nějakou speciální péči,“ popsal primář Voháňka.

Cévní mozkové příhody jsou u obyvatel vyspělých zemí třetí nejčastější příčinou úmrtí. Ve speciálních centrech je jejich naděje na přežití kolem 90 procent. „Zhruba jedna třetina pacientů odejde bez jakéhokoliv postižení, další třetina má poměrně závažný deficit a vyžaduje dlouhodobou péči. A jedna třetina nemocných vyžaduje rehabilitaci, po které se jejich stav zlepší natolik, že jsou schopni se bez větších problémů vrátit do života,“ uzavřel Voháňka.