Dixova brusírna - krkonošský skvost průmyslové architektury

Horní Maršov (Krkonoše) – Horské rekreační středisko Horní Maršov tvoří vstupní bránu do Východních Krkonoš. Na břehu řeky Úpy tam už 140 let stojí Dixova brusírna dřeva, která sloužila jako továrna na výrobu papírové vlákniny. Koncem 19. století surovinu dodávala většině velkých papíren v nedaleké Svobodě nad Úpou. Dnes je ale stav Dixovy brusírny žalostný, a to i přesto, že se jedná o kulturní památku. Stavba je vybydlená a chátrá. Současný majitel si s ní neví rady.

Malebná průmyslová stavba s vysokým komínem a typickými architektonickými prvky bývalých Sudet byla postavena v roce 1874. Brusírna dřeva (německy: Holzschleifen, počeštěle: šlajfírna), kterou založil vážený mlynář ze Staré Úpy Ignác Dix, tehdy opracovávala smrkové špalky na výrobu dřevěné vlákniny - hlavní suroviny pro výrobu papíru.

Dodnes je Dixova brusírna poslední dochovanou z původních dvanácti. Stejně jako tato se i ostatní jmenovaly podle svých zakladatelů: Knajflova, Adolfova, Hofrova. Dixova brusírna byla ale největší, nejmodernější a také nejhezčí. Velká pískovcová kola, o jejichž zdrsněný povrch se dřevo brousilo, se na břehu řeky Úpy dochovala jako historická ozdoba krajiny.

Dřevěnou vlákninu tehdy odebíraly především papírny v nedaleké Svobodě nad Úpou. Vůbec největší rozmach zažila po roce 1905, kdy začala vyrábět pevný balicí papír a různé druhy lepenky. Od 60. do 90. let minulého století tu pak družstvo Mechanika vyrábělo drobné spotřební zboží, ovšem požár v roce 1965 ochromil i tuto výrobu.

Stav Dixovy brusírny, byť se jedná o kulturní památku, je dnes bohužel žalostný. Stavba je vybydlená a chátrá. Vůbec poslední ránu jí zasadili sběrači kovů, kteří ukradli veškerý zpeněžitelný materiál. Současný majitel si s ní neví rady. Aktuálně budovu nabízí k pronájmu či prodeji, ovšem hledat pro ni využití je dnes velmi náročné.