Frýdek-Místek – Radnice ve Frýdku-Místku zaměstnala jako první v Česku zdravotně-sociální asistentku pro vyloučené lokality. Aranka Obodová se stará o těhotné, doprovází lidi k lékaři, pomáhá při komunikaci se zdravotními pojišťovnami. Agentura pro sociální začleňování tam totiž při průzkumu zjistila, že v osadě Míru a jejím okolí, kde žije přes čtyři sta Romů, má asi čtyřicet procent obyvatel zdravotní problémy, které mohou souviset i se sociálním vyloučením.
Lidem z vyloučené lokality ve Frýdku-Místku pomáhá zdravotní asistentka
K problémům, který lidé z někdejší kolonie pro zaměstnance tamních válcoven plechu řeší, patří například to, že nemohou sehnat doktora. Tvrdí, že lékaři a zdravotníci nejsou moc vstřícní, když slyší, jaké mají bydliště. Někteří se ani nejdou zeptat, protože automaticky čekají odmítnutí. K Arance Obodové, která do lokality pravidelně dochází, získali důvěru, svěřují se jí s problémy a ona je pomáhá řešit jako prostředník. „Mám syna Romana, který teď dovršil 18 let. Dosud chodil k dětské doktorce, praktického lékaře ale pro něho nemohu najít. Všude prý mají plno,“ říká například Božena Bongilajová. Obrátila se proto na zdravotně-sociální asistentku. „Obvolám lékaře a zeptám se, jestli by ho nevzali. Pokud ne, zavoláme na zdravotní pojišťovnu, ta je povinna nějakého lékaře sehnat,“ říká ženě Obodová.
Pro ně jsme lidi z ghetta…
Božena Bongilajová má sama zdravotní problémy a prý i špatné zkušenosti s lékaři. „Máme to tady těžší. Když jdeme do nemocnice na pohotovost, nebo chceme sanitku, tak stačí říct, odkud jsme… Pro ně jsme lidi z ghetta. Přitom se tady snažíme,“ stýská si Bongilajová. Tvrdí, že ani ona nemůže najít stálého lékaře. Podle Obodové si i ostatní stěžují na neochotu. „Lidé říkají, že mají třeba problémy, když přijdou na pohotovost. Zdravotníci jim vytýkají, že nemají praktického lékaře, ke kterému měli jít místo k nim,“ vysvětluje Obodová. S tím, že by nakonec nebylo možné pro klienta lékaře sehnat, se ale nesetkává.
GALERIE
videogallery_469006
Dívky čeká přednáška o antikoncepci
Přístup k lékařské péči lidem z osady často komplikují dluhy u zdravotní pojišťovny. „V takových případech tam s klientem zajdu a snažím se dojednat splátkový kalendář v jeho finančních možnostech,“ říká asistentka, která s lidmi řeší nejen zdraví, ale také zaměstnání a bydlení. A snaží se také šířit osvětu mezi budoucími matkami. „Chystáme přednášky pro ženy a dívky na téma antikoncepce, která není u Romů vůbec běžná. Chceme hovořit o plánovaném rodičovství, další témata jsou příprava do porodnice a na porod, kojení, péče o dítě,“ říká Obodová. Navázala i kontakt s dětskými lékaři, ke kterým děti z Mírové ulice a okolí chodí. „Stává se, že rodič opomene zajít s dítětem na preventivní prohlídku nebo na očkování. Mám domluveno s doktorkami, že mi v takových případech zavolají a já pak zajdu za maminkou, abych jí to připomenula,“ líčí Obodová.
Hovoří Aranka Obodová (zdroj: ČT24)
Funguje to, říká magistrát
Zdravotně-sociální asistentka pro vyloučené lokality funguje ve Frýdku-Místku půl roku a podle radnice jsou výsledky znát. „Mnohé problémy po nástupu zdravotně-sociální asistentky, která působí také jako prostředník mezi magistrátem a terénem, zmizely. S umisťováním lidí z této lokality k lékařům opravdu byl dříve problém. V tuto chvíli nevím o nikom, kdo by si stěžoval, že ho nemůže sehnat,“ uvedl proradce frýdecko-místeckého magistrátu pro národnostní menšiny Rostislav Hekera. Město je první v republice, které zaměstnalo zdravotně-sociální asistentku pro vyloučené lokality. Dosud to byla doména neziskových organizací nebo časově omezených grantů.
Agentura se zaměří i na zaměstnanost
V oblasti kolem ulic Míru, Křížíkovy a Sokolské, kde je také Romy hojně obydlená ubytovna, nyní působí i státní Agentura pro sociální začleňování. Její pracovníci analyzovali situaci v terénu a navrhli různá opatření, která by mohla pomoci Romům i ostatním lidem žijícím v okolí. Upozornili i na zdravotní problémy obyvatel. „Uzavřeli jsme s městem spolupráci na tři roky. Hlavním cílem je nastartování procesů v oblastech bydlení, zaměstnávání, vzdělávání a volného času a prevence patologických jevů,“ říká Marcela Bužgová z agentury. Do budoucna počítá, že pro vyloučenou lokalitu ve Frýdku-Místku získá peníze z evropských fondů, ze kterých by město mohlo financovat různé projekty například na podporu zaměstnanosti. V lokalitě začalo fungovat doučování pro děti, které mají potíže ve škole, vznikla tam i Rada obyvatel sídliště Válcoven plechu. Tam se lidé radí například o tom, jak zlepšit životní prostředí. „Lidé tam jsou strašně rádi, když se o ně někdo zajímá a mluví s nimi o jejich problémech,“ říká Bužgová.