Terapie prací. Drogově závislí pečují o ostrov s osamoceným mušovským kostelem

Nové Mlýny Kostel na nepřístupném ostrůvku uprostřed Novomlýnských nádrží je už desítky let tím jediným, co připomíná zatopenou obec Mušov. Ta musela ustoupit stavbě přehrady. O údržbu okolí chátrající památky se už šest let snaží klienti kyjovského centra Krok. Péče na opuštěném ostrově je pro ty, kteří bojují se závislostí na drogách, ideální terapií. Nikdo jiný se sem nedostane, kostel totiž leží v srdci přírodní rezervace s přísným režimem ochrany.

Vstávají každý den v šest hodin ráno a pak až do večera sečou a hrabou trávu a uklízí hned sedm ostrovů. To, co kolem kostela svatého Linharta vyroste za rok, musejí dobrovolníci z kyjovské komunity odstranit za pouhých šest týdnů.

Pravidelný režim a smysluplná práce je podle kyjovských terapeutů to nejlepší, co může jejich klientům pomoct překonat drogovou závislost. Potvrzuje to i šestadvacetiletá Nela Jurasová, která bojovala se závilostí na pervitinu. „Člověk tady pořád pracuje, nezastaví se a nemá čas myslet na jiné věci než na práci. Zároveň má ale pořád čas pracovat sám na sobě,“ popsala největší pozitiva Nela Jurasová.

I když se jí občas stýská po dceři, kterou jinak dvakrát do měsíce navštěvuje, je ráda, že může pomoct. K síle lidských rukou navíc přibyly ovce a kozy. „Ovce to tady systematicky spásají, takže návrat louky k původnímu biotopu bude lepší a rychlejší,“ dodal hlavní terapeut občanského sdružení Krok Milan Čamlík. Právě on stál u zrodu ojedinělé terapie, která umožnila návrat původních a často vzácných druhů rostlin.

Projekt zpřístupnění kostela je zatím v nedohlednu

Zatímco zarostlé ostrovy se pod rukama kyjovských klientů mění rok od roku k lepšímu, na opuštěném kostele svatého Linharta se stále více podepisuje zub času. Kvůli padající omítce a praskajícímu zdivu letos musejí mít dobrovolníci, kteří v kostele přespávají, nad hlavami plachtu.

Kostel sv. Linharta v Mušově

Kostel sv. LinhartaKostel sv. Linharta vznikl před polovinou 13. století v souvislosti se založením obce Mušov. Původní kostel měl o polovinu menší půdorys než dnes. K jeho zvětšení došlo při gotické přestavbě – nová loď byla rozšířena a starý presbytář nahradilo prostorné kněžiště. Kostel se stal cílem poutníků putujících ke svatému Linhartovi, patronovi vězňů a zločinců. Tradice se zachovala až do poloviny 17. století. Za třicetileté války zanikly poutě a zdejší fara byla přičleněna k obci Perná. Ve 2. polovině 18. století se kostel dočkal další přestavby, tentokrát barokní. Největší změnou byla výstavba nové severní věže, která nahradila původní románskou. Poslední výraznou změnou vzhledu prošel kostel na počátku minulého století, kdy získal novogotickou podobu.

(zdroj: www.jizni-morava.cz)


Ivaň jako vlastník kostela i Pasohlávky, do jehož správy území patří, se už roky snaží o jeho záchranu. Rekonstrukce je ale stejně jako jeho případné zpřístupnění pořád v nedohlednu. „Projekt zpřístupnění mušovského kostela je ve fázi přípravy projektu. Chtěli bychom na to, abychom tam dostali návštěvníky, získat dotace,“ popsal aktuální stav starosta obce Tomáš Ingr (Moravané).

Projekt počítá s vybudováním odpočinkové zóny pro návštěvníky, lodní dopravou na ostrov nebo s vytvořením vyhlídky ve věži kostela. Na záchranu památky z 13. století a související investice by bylo podle odhadů potřeba okolo dvaceti milionů korun.

Je ale otázkou, jestli by proměnu opuštěného místa v atraktivní turistickou destinaci povolili ochránci životního prostředí. Kostel totiž leží v přírodní rezervaci, která přísně chrání především tamní ptactvo. Variantou je tak patrně zpřístupnění pouze na několik měsíců v roce, kdy ptáci v lokalitě nehnízdí a ani se do ní neslétají na zimu.

Demolice a zatopení Mušova

Navzdory odporu obyvatel Mušova musela obec na konci 70. let ustoupit výstavbě novomlýnských nádrží. Ještě předtím v roce 1975, kdy začala stavba Horní nádrže, zanikly rozsáhlé lužní lesy evropského významu s vzácnými druhy mokřadní fauny a flóry.

Vojska ministerstva vnitra srovnala se zemí více než sto rodinných domů, přestěhovat se muselo zhruba pět stovek lidí. Starousedlíci si mohli vybrat – buď získat náhradní bydlení, nebo finanční kompenzaci. V lednu 1980 byl Mušov vymazán ze seznamu obcí v Československu, o sedm let později obec definitivně pohřbily miliony kubíků vody. Díky úsilí památkářů zůstal zachován alespoň kostel sv. Linharta, který dodnes stojí na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže.

Zatopení Mušova a vzniku novomlýnských nádrží se věnoval i pořad ČT Zatopené osudy.