Ani u soudu aktivisté prozatím neuspěli. Petice neměla dost platných podpisů

Brno – Petici žádající konání referenda o poloze nádraží nezískala dostatečnou podporu Brňanů. Vyplývá to z usnesení brněnského krajského soudu, který dnes zamítl žalobu aktivistů ze sdružení Referendum 2014. O dalších částech žaloby by měl soud rozhodovat v příštích dnech. Definitivní verdikt, jestli soud referendum vyhlásí, padne patrně až příští týden. Zda se bude referendum konat souběžně s komunálními volbami, tak zatím není jasné.

V uplynulých dnech soud musel projít stovky stran petičních archů a dospěl ke stejnému závěru jako brněnský magistrát – počet podpisů nebyl při prvním odevzdání petičních archů pro vyhlášení referenda dostatečný. „Nejprve byla provedena kontrola počtu podpisů, dále soud ověřil závěry odpůrce o nečitelnosti podpisů, ověřil chybějící údaje u jednotlivých záznamů, nedostatečný věk petentů a nedostatky v místě trvalého bydliště podepsaných osob,“ uvádí se v usnesení krajského soudu.

Magistrát z formálních důvodů vyřadil téměř 4 000 podpisů, další bezmála 3 000 podpisů pak vypadlo při kontrole údajů v základních registrech obyvatel. Soud dal ve svém dnešním vyhlášení magistrátu za pravdu – jeho kontrola archů odhalila téměř shodný počet formálně neplatných podpisů. Nečitelné nebo chybějící údaje našel soud u bezmála 3 500 petentů.

Počet petentů:

  • zjištěný magistrátem: 21 101
  • zjištěný soudem: 21 115

Počet neplatných záznamů (nečitelné, chybějící údaje, jiné nedostatky):

  • dle magistrátu: 3 961
  • dle soudu: 3 472

Počet podporovatelů:

  • minimální počet podporovatelů předepsaný zákonem: 18 508
  • soudem zjištění počet podporovatelů po prvním ověření: 17 643

(zdroj: Usnesení Krajského soudu v Brně)


Jednoduchá matematika pak ukázala, že aktivistům se nepodařilo sesbírat dostatek podpisů. Místo zákonem předepsaných 18 508 podporovatelů jich bylo podle zjištění soudu maximálně 17 643.

Soud ale upozorňuje, že při kontrole nešel do takové hloubky jako magistrát a nekontroloval shodu formálně platných údajů s daty v základních registrech obyvatel. Soud pouze ověřil náhodně vybraný počet duplicitních podpisů a neztotožněných petentů. „Ze soudem zjištěných údajů vyplývá, že chybovost u nečitelných nebo chybějících záznamů a chybovost u ztotožnění je v zásadě shodná, tudíž lze předpokládat, že celková chybovost způsobená administrativní činností by neměla překročit 15 procent, tedy v absolutních číslech 1 100 osob,“ uvádí se v usnesení soudu.

Výběr z usnesení soudu

Absence mandatorních údajů

„Podporující oprávněná osoba je povinna uvést zákonem stanovené údaje. Pokud takové údaje neuvede, tak se dopouští přestupku. Takový podpis je logicky třeba vyřadit. V případě, že určité údaje vůbec neuvede, tak je třeba s ní nakládat v otázce vyřazení zcela stejně. (…) Nelze akceptovat přístup 'jmenuji se tak a narodil jsem se tehdy' a zbytek nechť si úřad zjistí.“

 „(…) není nikterak přehnané očekávat, že sběrač podpisů překontroluje ihned, zda petent údaje vyplnil čitelně a že uvedl veškeré údaje, které zákon požaduje. (…) Pokud chce přípravný výbor směřovat referendum k termínu určitých voleb, nic mu nebrání, aby podpisy sbíral s dostatečným předstihem a věnoval jejich sběhu patřičnou pozornost a pečlivost.“

„V souzené věci bylo v rámci podpisových archů několik, které byly celé od prvního do posledního podpisu stiženy stejnou vadou, a to uvedením pouze roku narození. Pokud se taková vada vyskytne jednou, pak se může jednat o nepozornost, ale v případě několika celých archů to spíše svědčí o velmi formálním přístupu sběrače podpisů.“

(zdroj: Usnesení Krajského soudu v Brně)


Soud konkrétně ověřoval existenci dvaceti osob, které přípravný výbor označil jako neoprávěně vyškrtnuté. Čtrnáct z nich se soudu dohledat nepodařilo, další dvě osoby sice ano, soud ale upozornil, že jejich údaje byly skutečně velmi obtížně čitelné. Posledních šest soud dohledal díky Centrální evidenci obyvatel.

Soud v odůvodnění také konstatoval, že město neoprávněně požadovalo po alianci doplnění nákladů u otázky ohledně polohy nádraží. Na místě naopak byl požadavek, aby aliance doplnila odhad nákladů u otázky druhé, v níž se občanů ptá, zda souhlasí, aby se podoba nádraží určila prostřednictvím otevřených návrhových soutěží.

U soudu leží ještě druhá žaloba aktivistů, kteří chtěli, aby soud vyhlásil referendum místo zastupitelstva. O té by měl soud rozhodnout do konce týdne.