Brno - Trest odnětí svobody na 18 měsíců s podmínečným odkladem na 30 měsíců. Takový verdikt si dnes vyslechl v kauze zahlazování pokut vlivným lidem bývalý šéf brněnských strážníků Jaroslav Přikryl. Městský soud v Brně tak potvrdil názor žalobce, že Přikryl zneužil pravomoc úřední osoby. Někdejší ředitel městské policie už byl letos v únoru podmínečně odsouzen za neoprávněnou manipulaci s osobními údaji, Nejvyšší soud ale tento verdikt zrušil.
Exšéf brněnských strážníků dostal za zahlazování pokut podmínku
Kauza, která do soudní síně přivedla řadu brněnských politiků, podnikatelů a dalších vlivných lidí. Mezi desítkami těch, které soud vyslechl, byla třeba sestra dosluhujícího primátora Romana Onderky (ČSSD), bývalá ústavní soudkyně, správní ředitel Brněnských komunikací Roman Nekula nebo několik členů zastupitelstva. U soudu připustili, že Přikrylovi volali, když měli pocit, že pokutu dostali neprávem. Odmítli ale, nebo si prý nepamatují, že by Přikryla žádali o nějaké zahlazení pokuty.
Podle spisu dal Přikryl u 31 dopravních přestupků pokyn svým podřízeným, aby je řešili nikoli pokutou, ale domluvou. Přikryl už v minulosti řekl, že policie dělá všechno v jeho neprospěch a že je soudní řízení vedené proti němu. Podle něj šlo o mimořádné případy, přičemž po svých podřízených chtěl pouze to, aby je důkladněji a citlivěji projednali. Třeba v jednom případě byl přestupek řešen domluvou u jednatelky soukromé kliniky Jitky Kellnerové, která špatně parkovala, když vezla příbuznou do porodnice. „Obžalobu odmítám od A do Z,“ řekl během závěrečných řečí Přikryl s tím, že za data, která jsou zanesena do informačního systému policie, jednoznačně odpovídá ten, kdo je tam zadal.
GALERIE
videogallery_479916
Z původních 31 problematických přestupků soud Přikryla u většiny zprostil obžaloby. Podle verdiktu je ale Přikryl vinen, že zbylých sedm přestupků vyřešil domluvou, i když k domluvě nedošlo. Tím spáchal dvojnásobný přečin zneužití pravomoci úřední osoby, soud mu proto udělil podmínečný trest odnětí svobody na 18 měsíců s odkladem na 30 měsíců. K tomu dostal zákaz činnosti u městské policie na tři roky a musí zaplatit pokutu 120 tisíc korun. „Případy řešil zcela neformálním způsobem, i když se jimi vůbec neměl zabývat,“ uvedla soudkyně Dita Řepková. Podle ní Přikryla usvědčily telefonické odposlechy. Rozsudek zatím není pravomocný, Jaroslav Přikryl se proti němu na místě odvolal. Případem se tak bude zabývat krajský soud.
A zase na začátek …
S údajným zahlazováním pokut souvisí i další kauza, která nakonec stála Jaroslava Přikryla ředitelský post. Přikryl si ve snaze prokázat, že řešení některých pokut domluvou není v městské policii nic nestandardního, nechal vytáhnout z informačního systému podklady ke 119 dopravním přestupkům. Státní zastupitelství to vyhodnotilo jako neoprávněné nakládaní s daty městské policie a rozběhla se další kauza.
V případě neoprávněného lustrování pokut paradoxně padl verdikt dříve než v původní kauze. V únoru byl Jaroslav Přikryl pravomocně odsouzen k podmínečnému trestu a den poté ho zastupitelé odvolali z postu ředitele městských strážníků. Několik týdnů pak strávil na nemocenské, teprve v dubnu oficiálně přestal být zaměstnancem městské policie.
Pracoval pro město. A to dělá i nyní
Jen měsíc poté, co Jaroslav Přikryl přišel o práci u Městské policie Brno, začal znovu pracovat pro město. V té době pravomocně odsouzený Přikryl začal jako externista pracovat na dohodu pro městskou akciovou společnost Starez Sport. Pro firmu měl navrhovat, jak lépe chránit brněnská sportoviště. Podle informací ČT nyní Přikryl pro Starez Sport pracuje jako zaměstnanec na poloviční úvazek.
Na začátku října ale nastal zvrat, když se Nejvyšší soud (NS) Jaroslava Přikryla zastal. Soudy podle NS dostatečně nevysvětlily, jak Přikryl porušil své pravomoci. Případ se tak vrací znovu k Městskému soudu v Brně.
Persona non grata?
Zmíněné soudní spory nejsou první kontroverzí, která se v souvislosti s Jaroslavem Přikrylem objevila. Už v minulosti přišel kvůli falšování policejních statistik svými podřízeními o místo brněnského policejního ředitele, později bylo zpochybňováno výběrové řízení, ve kterém získal místo šéfa brněnských strážníků.
V září 2012 dal soud pokutu 30 tisíc korun tehdejšímu náměstkovi ředitele brněnské městské policie Milanu Šimonovi za to, že zahladil své známé dopravní přestupek. Šimon s verdiktem nesouhlasil s tím, že šlo o komplot, za kterým stojí právě jeho někdejší nadřízený Přikryl. Následně byl i Přikryl obviněn z toho, že také on takto postupoval – tak se k soudu dostal případ údajného zahlazování pokut.
Přikryl působil 33 let jako policista. Byl ředitelem státní policie v Brně a Hodoníně. Hovořilo se o něm i jako o kandidátovi na policejního prezidenta.