Diamo likviduje nebezpečnou kouřící haldu. Lidé z okolí trpí

Ostrava - Likvidaci jednoho z největších odvalů Ostravsko-karvinského uhelného revíru - haldy Heřmanice, která stále prohořívá a je potenciálně nebezpečná, provázejí stížnosti obyvatel. Státní podnik Diamo, který tuto starou ekologickou zátěž převzal od OKD, zahájil před pěti lety odtěžování. Konec je v nedohlednu, protože tento ohromný, více než stohektarový odval obsahuje asi 30 milionů tun hlušiny. Při těžbě se šíří po okolí mastný černý popílek, obyvatele obtěžují exhalace a hluk.

Zatímco mnohé jiné haldy, které připomínají ukončenou hornickou činnost v Ostravě, zarůstají zelení a staly se součástí krajiny, heřmanický odval je nebezpečný. Hlušina z Dolu Heřmanice, kterou tam těžaři ukládali v letech 1907 až 1970, obsahuje zbytky uhlí a v posledních deseti letech začala opět prohořívat. Problém ale především je, že uprostřed haldy je skládka nebezpečného odpadu z ostravských koksoven. Jde o směs uhlovodíků, které jsou výbušné. Proto je odtěžení nezbytné.

„I když je skládka zajištěná těsnicími stěnami, nemůžeme dopustit, aby se k ní prohořívající materiál přiblížil,“ řekl ředitel závodu Odra státního podniku Diamo Josef Havelka. Vysvětloval, že firmy proto horninu z blízkosti koksárenské skládky odtěží, aby mezi ní a hořícím materiálem vznikl vzdušný předěl. „Takto budeme mít jistotu, že nedojde k přenosu hoření,“ vysvětloval Havelka. Způsob těžby je i kvůli skládce kráterový. Pokračovat bude směrem k okrajům haldy.

Hoření ohrožuje 5 milionů tun horniny

Kouřící umělý kopec přilákal i ministra průmyslu Jana Mládka. „Doutná to, jako když se topí v kamench nekvalitním palivem,“ konstatoval ministr, který byl překvapený rozlohou odvalu. „Celkové odtěžení potrvá hodně dlouho, snad je ale realistické odtěžit alespoň tu prohořívající část,“ podotkl ministr. Nejjednodušší a nejrychlejší řešení by bylo kopec srovnat se zemí. To ale v případě heřmanického odvalu není možné. „Kolem haldy je trať Bohumín-Ostrava, na druhé straně je silnice, na východě je rybník a také ptačí oblast. Proto nemáme, kam bychom s ní mohli pohnout,“ vysvětloval Havelka z Diama.

Video Hořící halda v Heřmanicích
video

Hořící halda v Heřmanicích

Rychlost těžby závisí na odbytu horniny

Jestli se podaří celou haldu odtěžit a zrekultivovat za deset či dvacet let, Diamo nedokáže odhadnout. Studie ukazují, že hořením je nyní ohroženo asi 5 milionů tun uložené hlušiny, která obsahuje větší množství uhelné hmoty. Podíl uhlí je různý podle toho, z jakých úpraven ho těžaři přivezli. Diamo vybralo ve výběrovém řízení dvě firmy, které kamení a zbytky uhlí těží. „Je to pro nás obchodní záležitost. Prodáváme to sice za pakatel, ale odbyt musíme mít zajištěný. Na trhu však uplatníme jen asi 400 tisíc tun ročně,“ doplnil Havelka. Kamenivo je podle odborníků kvalitní a používá se například při stavbě silnic.

Naděje, že se lidé z okolí, kteří si stěžují na zápach, černý popílek a hluk, dočkají v příštích letech klidu, je mizivá. Jedinou šancí je speciální úpravna, která by byla schopná zpracovávat materiál rychleji. Plánuje ji tam postavit firma, která horninu těží.

Heřmanický rybník - ráj rybářů a ptactva

Heřmanickou haldu obklopuje na východní straně zajímavá příroda. Především je to více než stohektarový rybník, kam chodí rybáři celoročně chytat ryby. Využíval se také jako záchytná nádrž pro slané důlní vody. Na březích rybníka mají rybáři u nás ojedinělý systém dřevěných posedů s dlouhými lávkami. Je to rovněž jedna z evropských cest tažných ptáků a mezinárodně významné ornitologické stanoviště. Vyskytuje se tam například ledňáček říční, bukač malý a další vzácní ptáci.


Hoří také Hedvika a Ema

V regionu jsou jen tři odvaly, které ještě hoří. Vedle haldy Heřmanice, která je v katastru obvodu Slezská Ostrava, je to Hedvika v Petřvaldu a kuželovitá Ema, jejíž vrchol je třetím nejvýše položeným místem Ostravy a je odtamtud jeden z nejpůsobivějších výhledů na město. „Riziková analýza všech tří hald ukázala, že nebezpečný je pouze heřmanický odval. Hedvika je rovná a termika je tam zanedbatelná. Z Emy se stala ostravská atrakce, lidé tam mají volný přístup, vedou tam turistické značky. Není nebezpečná, přestože hoření přetrvává. Je zajímavé, že podle všech studií už mělo hoření dávno ustat,“ uvedl Havelka.