Hrady a zámky letos táhly, pomohlo počasí i bohatý program

Praha - Památky ve správě Národního památkového ústavu navštívilo letos od ledna do konce září o 150 tisíc návštěvníků víc než za celý loňský rok. Vysokou návštěvnost hradům, zámkům, ale i klášterům, areálům lidových staveb a technickým památkám zajistila kombinace příznivého počasí, brzkého jarního otevření a lákavých kulturních programů, které kasteláni pro tuto sezonu připravili. Největší zájem platících návštěvníků zaznamenaly stejně jako loni zámek Lednice a hrad a zámek Český Krumlov, jejichž návštěvnost se meziročně zvýšila zhruba o 15 procent, hned za nimi jsou zámek Hluboká a hrad Karlštejn, jejichž kapacita je díky trvale vysokému zájmu návštěvníků o prohlídky prakticky naplněna.

Zájemců o českou historii letos dosud bylo 4 413 451, tedy o 16,5 procenta více než loni v tomtéž období. Více návštěvníků přitom pro památky znamená i vyšší výnosy, zhruba 30 milionů korun ze vstupného lze tak použít na jejich obnovu.

Nejvýznamnější růst počtu zájemců o prohlídku zaznamenaly některé méně známé památky, které mají potenciál přitáhnout více návštěvníků i v budoucnu. V prvé řadě to byl státní zámek Kunštát, hlavní stan letošního Roku pánů z Kunštátu se zbrusu novou expozicí a pohodlným návštěvnickým zázemím; do konce letošního roku se počet návštěvníků na Kunštátě oproti loňsku pravděpodobně zdvojnásobí.

Ještě větší růst počtu zájemců zaznamenaly severočeské Zákupy, na něž už zavítal dokonce dvojnásobek milovníků české historie než obvykle – letos celkem 33 300, zatímco loni za celý rok 16 358. Správa zámku, který patřil rodu Habsburků a byl svědkem sňatku Františka Ferdinanda d'Este a Žofie Chotkové, připravila pestrou paletu akcí, jimiž se zámek zapojil do připomínek stého výročí sarajevského atentátu.

  • „Jsem velmi potěšena letošním výrazným zájmem o památky v naší péči. Všem návštěvníkům bych chtěla poděkovat za přízeň, kterou právě památkám jako dokladům a symbolům historie, ale i živoucím místům, která se z nich snažíme dělat, věnují a za podporu, kterou nám svou návštěvou vyjadřují,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Navzdory tomu, že provoz státních hradů a zámků je dotovaný, vykazuje Národní památkový ústav v porovnání s ostatními příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury vysokou míru soběstačnosti. Právě s výnosy nad plán, které Národnímu památkovému ústavu přinesla letošní návštěvnicky úspěšná sezona, je možné nakládat podle uvážení organizace. V letošním roce proto NPÚ využije zhruba 30 milionů korun přímo ze vstupného na opravy a údržbu hradů a zámků; přidají se tak k více než 100 milionům, s nimiž se na opravy počítá v běžném rozpočtu.

Na státním zámku Hrubý Rohozec proto bude možné vyměnit značně zchátralá okna do nádvoří, na Opočně opravit dřevěný altán v zámeckém parku, na hradě Šternberk zpevnit poškozené hradby a na zámku Duchcov opravit mříže a vstupní brány. Na hradě Lipnice přispějí peníze navíc k obnově dřevěné šindelové střešní krytiny a na zámku v Telči k opravě sgrafitové fasády před hlavním vstupem. Na hradě Velhartice zaplatí ze získaných peněz restaurování vitráží, na zámku v Jindřichově Hradci zase restaurování nábytku a hrad Kunětická hora bude moci kompletně opravit dubové podlahy.