Studenti architektury vymýšleli využití textilních továren ve Frýdku-Místku

Frýdek-Místek – Kritizovaná demolice historické přádelny ve Frýdku-Místku probudila zájem o záchranu a využití zbývajících cenných objektů textilního průmyslu, který měl pro město zásadní význam. Katedra architektury ostravské vysoké školy báňské pozvala spolu s městem do Frýdku-Místku studenty z Česka a Polska, aby se zamysleli nad tím, jak chátrající památky i celý prostor dál využít. Týdenní workshop přinesl šest návrhů a naději, že ty nejlepší nápady by nemusely zůstat jen na papíře.

U vlakového nádraží mezi částmi města Frýdek-Místek ještě stojí asi deset cenných objektů někdejší tovární čtvrti, například Neumannova přádelna postavená ve stylu průmyslové secese, tkalcovna Munk a synové nebo sklad bavlny Landsberger. Před sto lety to byla živá průmyslová zóna. Dnes je většina budov prázdná. Studenti architektury řešili nejen budovy, ale i celek. „To, že se na problém podívali lidé odjinud, považuji za zvlášť cenné, protože nám, kteří vedle toho žijeme celý život, prostě chybí odstup,“ řekl ředitel příspěvkové organizace města KulturaFM Jakub Tichý.

Nové centrum pro Frýdek i Místek?

Tým z polských Gliwic, který pochopil, že Frýdek-Místek je pořád tak trochu dvojměstí, přišel s ideou, že právě území s textilkami by je mohlo spojit. Vytvořil velkorysý návrh, velmi náročný na provedení. „Technické možnosti jdou však tak rychle dopředu, že nevidím důvod, proč by to nemohlo jít. Možná ne dnes, ale třeba za dvacet let,“ řekla Sandra Wereszka z Gliwic.

Proč nevrátit do objektů práci?

Další dva studenti pracovali pomocí parametrického postupu. Vyšlo jim, že pro místo bude ideální sportoviště. Filip Krawiec z VŠB-Technické univerzity Ostrava se se svým týmem zabýval i tím, jak vyřešit prázdný prostor po zbourané přádelně. Skupina Ondřeje Jurečky navrhla využít bytelnosti budov, vrátit do nich práci, ale také obchod a bydlení. A chce také osvobodit z potrubí historický mlýnský náhon, který měl pro rozvoj textilního průmyslu ve městě zásadní význam. „Odkryli bychom ho a okolo by mohla vzniknou atraktivní klidová zóna,“ řekl Ondřej Jurečka.

I když vedení města po diskuzích s majiteli a památkáři stáhlo žádost o vyhlášení památkové zóny, téma dalšího využití areálu je ve Frýdku-Místku velmi aktuální. Do debat o jeho využití se zapojují i majitelé budov. „Vidíme, že zájem o tyto objekty je, nastal určitý posun. Některé z nich se nám podařilo pronajmout. Další budovy se snažíme připravit k podnikání,“ uvedl prokurista Slezanu Frýdek-Místek Jiří Karásek.

Nový trend možná textilky zachrání

O záchranu a památkovou ochranu řady z objektů bývalé textilky se roky zasazují památkáři z Ostravy. V minulosti jim chyběla podpora města Frýdek-Místek i krajského úřadu, jejichž zástupci konkrétně nedoporučili zařadit již zbouranou Landsbergerovu přádelnu mezi památky. Miloš Matěj z Národního památkového ústavu je přesvědčený, že jde i v Evropě o mimořádný soubor budov, a to z hlediska typologického i architektonického. „Vzhledem k současnému trendu využívat průmyslové dědictví vidím naději na řešení i v tomto případě,“ řekl Matěj.

Textilní průmysl ve Frýdku-Místku

Textilní továrna SlezanZásadní význam pro rozvoj této lokality mělo vybudování vodních mlýnů, na které navázaly textilní továrny. Vůbec první založil ve Frýdku v roce 1832 tamní židovský podnikatel Josef Munk, v šedesátých letech 19. století v tom pokračovali další – Filip Landsberger, Alois Lemberger či bratři Neumannové. V roce 1945 všechny továrny zabavil stát a vytvořil státní podnik Slezské bavlnářské závody. V šedesátých letech měl patnáct provozů, z toho deset ve Frýdku-Místku. Byl to úspěšný podnik s mezinárodním renomé. Roku 1990 založil Fond národního majetku akciovou společnost Slezan. Vlivem hospodářské krize a zejména silné asijské konkurence začal postupný úpadek textilního průmyslu, který vyrvrcholil v roce 2008 úpadkem společnosti. Insolvenční řízení skončilo, správce konkurzní podstaty vyplatil věřitele.


Studentské projekty si mohou zájemci prohlédnout na výstavě v Národním domě.