Úspěšných referend není mnoho, organizátoři by uvítali nižší kvórum

Praha – Výsledky poloviny z šestnácti referend vyhlášených současně s komunálními volbami jsou neplatné. Organizátorům se totiž nepodařilo přivést k urnám dostatek voličů. Není to nic nového, na podmínku účasti 35 procent doplatilo již mnoho referend. Aktivisté, jejichž požadavky nízká účast pohřbila, by proto uvítali, kdyby se kvórum v místních referendech snížilo. O tom však ministerstvo vnitra neuvažuje.

Lidé, kteří prosadili referenda, která nepřitáhla alespoň povinných 35 procent voličů, vesměs netají své zklamání a také hledají důvody nízké účasti. Nalezli jich hned několik. V Ústí nad Labem přišlo hlasovat k referendu pouze 18 procent lidí, ovšem zcela nejslabší byla účast v okrsku, kde lidé po odevzdání hlasů v komunálních volbách museli vystoupat k referendu o patro výše – většinou se jim nechtělo. „Oddělené hlasovací a volební místnosti byl jeden z největších faktorů, proč účast dopadla, jak dopadla,“ je proto přesvědčen iniciátor referenda Václav Pištora. Další důvody souvisejí i s okolnostmi hlasování.

Lákavé volby referendům pomáhají

Mezi voličsky nejvděčnější referenda patřila dvě hlasování, která proběhla souběžně s loňskými prezidentskými volbami – o stavbě obchodního domu v Plzni a o nové radnici v Praze 7. Jejich organizátoři připouštějí, že pomohl i velký zájem o prezidentské volby. „Zásadní bylo spojení s prezidentskou volbou, kde které přišlo 60 procent občanů,“ řekl iniciátor plzeňského referenda Martin Marek. O výhodě souběhu s prezidentskými volbami je přesvědčen také organizátor pražského referenda Jan Čižinský. Zdůraznil přitom, že hlasování ani tak zdaleka nepřitáhlo všechny. „Z 60 procent lidí, co šli k volbám, k referendu přišlo 45 procent,“ poukázal Jan Čižinský, kterého ostré vystupování proti stavbě nové radnice vyneslo i do čela letošních voleb.

Podle pořadatelů neúspěšných referend by bylo vhodné kvórum pro místní referenda snížit. Poukazují, že požadované hranice nedosahují ani některé volby – v Ústí nad Labem byla například účast u letošních komunálních voleb pouze 31procentní. S povinnou účastí totiž v minulosti zákonodárci již hýbali. Jak připomněl Martin Marek, zpočátku byla pouze 25 procent, ovšem později se naopak zvýšila až na 50 procent. Ministertvo vnitra však o změně současného 35procentního kvóra podle mluvčího Vladimíra Řepky neuvažuje. Jan Čižinský ovšem míní, že by se mohla lišit potřebná účast podle počtu obyvatel obce, podobně jako se liší počet podpisů nutných k vyvolání referenda. „V obci do tří tisíc musíte sebrat 30 procent podpisů, nad 200 tisíc musíte sebrat šest procent podpisů. Kdyby takto byla odstupňována povinná účast v referendu, dávalo by to smysl,“ podotkl Jan Čižinský.

Platí jen polovina referend

Z šestnácti referend, které se konaly souběžně s komunálními volbami, pouze k polovině přišlo tolik lidí, aby jejich výsledky platily. Například v Praze 8 se konalo referendum o regulaci hazardu již podruhé, ani souběh s komunálními volbami ale nezajistil dostatečnou účast. Stejně skončilo referendum o hazardu v Ústí nad Labem, ke kterému přišlo pouze 18 procent voličů. Zákon přitom stanoví, že výsledky hlasování jsou platné pouze, když jich přijde 35 procent.

Někde však eferenda byla úspěšnější. Například v západočeském Jenišově se tak lidé důrazně postavili proti těžbě kaolinu, v Praze-Klánovicích odmítli připojení nových domů ze sousední čtvrti ke své silnici, v Blansku zase voliči schválili demolici zchátralého hotelu v centru (více o referendech čtěte zde).