Karlovy Vary chtějí vytápět městské budovy termální vodou

Karlovy Vary – Až stovky tisíc korun by mohlo ušetřit město Karlovy Vary za teplo. Chce totiž začít využívat horkou vodu z přírodních pramenů i k vytápění veřejných budov. Nejprve takto napojí městské Alžbětiny lázně. Až dosud se termální voda v Karlových Varech používala k léčbě a procedurám, k vytápění jen velmi omezeně. 

Projekt vytápění vodou z lázeňských pramenů chce město Karlovy Vary v praxi ověřit v budově Alžbětiných lázní. Dům je starý přes sto let, zatéká tam a okna netěsní. Zejména v zimě tak náklady na vytápění výrazně rostou. Rekonstrukce budovy se ale teprve plánuje, naposledy ji opravoval městský bytový podnik před 40 lety. Město ale potřebuje za teplo ušetřit co nejdřív. Podle náměstka primátora Karlových Varů Jaroslava Růžičky (nez.) by měsíční plánovaná úspora měla být kolem 60 tisíc korun. 

Projekt vytápění Alžbětiných lázní vřídelní vodou

  • Investice za více než 1,5 milionu korun.
  • Návratnost investice – do 4 let.

Vřídelní voda má až 70 stupňů Celsia

Voda z karlovarského Vřídla, nejznámějšího pramene ve městě, vytápí už od chvíle, kdy byla budova postavena, objekt Vřídelní kolonády a přilehlou administrativní budovu. Jak uvedl Milan Trnka, ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Karlovy Vary, jde o bohatě prosklenou budovu, která se navíc často otevírá. I tak ji ale termální voda dokáže i v období silných mrazů, kdy je venku minus deset stupňů Celsia, temperovat až na plus 10 stupňů Celsia.

Pokud by se horká voda z karlovarského vřídla použila na vytápění „klasického“ zděného domu, který nemá většinu stěn ze skla a který se tak často neotevírá, může se interiér takové budovy vyhřát až na více než 20 stupňů. Město by tak mohlo vytápět i další veřejné budovy a výrazně ušetřit. Zapojit by se mohly i soukromé lázeňské domy, které už vřídelní vodu odebírají na léčebné procedury. Jejich majitelé by ale museli investovat do nové technologie vytápění.

Rozvod vřídelní vody

  • Celková délka po městě – zhruba 3 km.
  • Rozvod začíná v řečišti řeky Teplé.

Problém s usazováním trubek

Kvůli usazování vřídelního kamene musí správci každého půl roku část zařízení vyčistit. Potrubí se totiž zanáší tvrdým nánosem uhličitanu vápenatého, který výrazně zužuje vnitřní průměr trubek. 

Jednou ročně se pak musí Vřídlo a přilehlé kolonády odstavovat. Během odstávky se důkladně čistí veškeré potrubí, trysky a vana Vřídla nebo pitné stojánky. Technici odstraní až stovky kilogramů usazeného vřídlovce. V některých částech musí používat i chemikálie, vše se ale důsledně neutralizuje. Nejhorší je podle techniků čištění dvou velkých akumulačních nádrží, které vytápí celou Vřídelní kolonádu.

Vřídelní voda

  • Voda se dostává na povrch z hloubky 2 km.
  • Cestou na povrch nasbírá minerály.
  • Karlovarské Vřídlo denně vynese na povrch 18 tun minerálů.