Plány na stavbu přehrad brzdí rozvoj desítek obcí

Rudlice – Vzniknou za desítky let nebo také nikdy. Vize na zbudování 65 přehrad i přesto znamená pro obce na seznamu nemalé potíže: omezena je nová výstavba, investice i rozvoj průmyslu. Lokality pro případné zbudování vodních nádrží uvádí tzv. generel z roku 2011. Některé z obcí se zařazením na seznam nesouhlasí, nemohou ale nic dělat.

Zdroj: ČTK/Tetra Images Autor: Erik Isakson

Pětašedesát míst, která mohou v budoucnu zmizet pod vodou. Lokality vytipované pro stavbu přehrad a nádrží uvádí společný dokument ministerstev zemědělství a životního prostředí z roku 2011. Na listině jsou i Rudlice. Malá obec na Znojemsku leží v blízkosti řeky Jevišovky. V rámci lokality nazvané Plaveč je možné, že do budoucna zmizí část obce pod vodou. „Zaplaví nám to kompletně celou spodní část Rudlic, nějakých 12 usedlostí včetně dvou historických mlýnů,“ popsal místostarosta Rudlic Bohuslav Klouda mladší (nez.).

Eva Meidlová a její přítel Ladislav Jahn se ze Znojma přestěhovali do Rudlic za klidem a přírodou. Že může obec skončit na dně přehrady se dozvěděli příliš pozdě. „Už jsme měli podepsané smlouvy. Bylo nám řečeno, že je to výhledově, kdyby byla nějaká krizová situace. Může to být za deset, dvacet, třicet let… nevíme,“ uvedla Meidlová.

Radnice vyhlásila anketu, z 57 odevzdaných lístků se pro přehradu vyslovily jen tři. „Svolali jsme jednání, ministerstvo tam předneslo svoje, ale řeklo, že je to jejich zájem. Přitom kolem sebe máme už teď dvě přehrady,“ dodal Klouda.

Ministerstvo obce uklidňuje. Nejde o seznam plánovaných staveb, ale o lokality, které jsou vytipované jen pro případ, že budou přehrady skutečně potřeba. „Lokality jsou určeny možnou budoucí výstavbu přehradních nádrží za situace, kdy nebudou stávající vodní zdroje stačit potřebám národního hospodářství – třeba následkem změny klimatu, lokálního sucha či zvýšené spotřeby vody,“ vysvětlil Radek Melichar z odboru komunikace ministerstva zemědělství.

Uvedený seznam hájených lokalit – dokument s názvem „Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod“ – je dostupný na webu ministerstva zemědělství.


„Většinou se mluví o výstavbě nádrží až za několik desetiletí,“ ujistila i mluvčí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková. Nejedná se tedy o plánování stavby konkrétních přehrad v konkrétním termínu, ale pouze vytvoření územního limitu. Podle vodního zákona je totiž generel závazným podkladem pro územní rozhodování. Limity tak znemožňují například výstavbu významné infrastruktury, jako jsou důležité silnice, tunely a železnice, stavbu průmyslových a energetických zařízení – plynovody, transformátory a podobné stavby – či souvislou bytovou zástavbu. Laicky řečeno cokoliv, co by nebylo možné v případě budoucí stavby přehrady jednoduše odstranit.

Uzávěra jako pomalá smrt?

Navzdory ujišťování, že lokalitám bezprostřední zatopení nehrozí, se místní bojí, že je jejich obec kvůli limitům odsouzena k pomalému zániku. „Obecně lze konstatovat, že v sedmi případech obyvatelé dotčených obcí “územní hájení„ odmítají s odkazem na omezení rozvoje obcí, změnu krajiny a svoje majetkové zájmy. K tomu přistupují také námitky ochránců přírody. Striktní odpor se projevuje především v případě přehrady Nové Heřminovy,“ připustil Melichar. Podle něj je ale zmíněná nádrž zásadní a měla by před záplavami ochránit obce podél toku Opavy včetně měst Krnov a Opava.

Varianta nádrže Nové Heřminovy
Zdroj: ČT24

Právě Nové Heřminovy v povodí Horní Opavy už zcela jistě vzniknou. „Kromě nich je v současné době připravována i výstavba poldru Mělčany na vodním toku Dědiny. Zahájení výstavby lze v těchto případech předpokládat během tří až čtyř let, čemuž předcházela téměř desetiletá příprava,“ potvrdil nejbližší plány vodohospodářů Melichar.

Áčka a Béčka

Vytipované lokality jsou rozděleny do dvou kategorií:

Kategorii A – tvoří území, která by měla sloužit hlavně pro zásobování pitnou vodou. K jejich stavbě dojde pouze v případě, že se prokazatelně začnou naplňovat negativní scénáře dopadu klimatické změny. Se stavbou by se začalo až v dlouhodobém horizontu cca 50 až 100 let.

Kategorii B – tvoří území, která jsou vhodná pro zajištění protipovodňové ochrany, odběrům vody nebo zlepšování průtoků v řekách. Lokality v této kategorii budou každých 6 let přezkoumávány podle aktuální situace.


Jihomoravského kraje se týká celkem 10 plánovaných lokalit. „V kategorii A jsou Vysočany a Čučice, v kategorii B Usobrno, Rychtářov, Otaslavice, Plaveč, Kuřimské Jestřabí, Želešice, Horní Kounice a Terezín. Zdejší vodoprávní úřad eviduje nesouhlasná stanoviska obcí Rudlice a Vevčice v souvislosti s lokalitou Plaveč, a obce Karlín v souvislosti s lokalitou Terezín,“ dodala Kapitančiková.