Zámeček bez šlechty, kde sídlil farář i socialistický národní výbor

Praha – Novorenesanční budova na Vršovickém náměstí se označuje jako Rangherka nebo Vršovický zámeček, šlechta tam ale nikdy nežila. Bývala to továrna na hedvábí, za první republiky v ní sídlil farář i protialkoholní poradna a léčili se tam lidé s tuberkulózou. Zámeček sloužil i jako škola nebo radnice a později jako socialistický obvodní národní výbor. Dnes tam žije přes 70 klientů domova pro seniory.

Historie Rangherky

Pátráme-li po původu zámečku a jeho jména, dostaneme se až do Itálie do 18. století. Z Lombardie do Prahy přijel obchodník Josef Rangheri (Giuseppe Rangheri), který byl také pěstitelem moruší a rozhodl se, že v metropoli tyto stromy bude pěstovat. První moruše vysadil za Koňskou branou – v horní části dnešního Václavského náměstí. Jeho syn Jindřich (Enrico) tradici přenesl do Vršovic, na místo, kde byla předtím vinice a stála tam viniční usedlost Špendlíkářka. V letech 1843 až 1844 tam Jindřich Rangheri vystavěl továrnu – manufakturu. Zpracovával v ní surové hedvábí a vysadil v okolí Rangherky 200 stromů.

Po smrti Jindřicha Rangheriho v polovině 19. století snahy o hedvábnictví v oblasti končí. Budova pak měnila majitele, prošla rekonstrukcí i přístavbami. Podle kronikáře Prahy 10 Michala Ezechela získala budova Rangherky podobu, jak ji známe dnes, až v letech 1899 a 1900. Tehdy ji už ale vlastnila vršovická obec, která ji koupila pro potřeby školství. Na místě vykáceného morušového sadu zřídila dnešní Heroldovy sady.

Protože Rangherka získala při přestavbách i věžičku, začalo se jí říkat zámeček. Tehdy v ní byla obecní škola a opatrovna pro mládež. Za první republiky pak v zámečku sídlil farář i protialkoholní poradna. A léčili se tam lidé s tuberkulózou. Kronikář Michal Ezechel dále připomíná, že v budově byla postupně i radnice a do roku pak 1974 obvodní národní výbor. Pak se úřad přestěhoval do dnešní budovy ve Vršovické ulici.

V 70. letech byla v zámečku už jen obřadní síň a později sklad. Kvůli neutěšenému stavu prošla budova rekonstrukcí, která trvala tři a půl roku. Starosta MČ Prahy 10 Bohumil Zoufalík (Nez. pro Prahu 10) k tomu říká, že z původního půdorysu L je dnes půdorys U. Bylo dostavěno jedno křídlo, rekonstrukce stála necelých 300 milionů korun. Kompletní opravou prošla i obřadní síň v dolním patře budovy. 

Budova Rangherky je státem chráněnou kulturní památkou


Domov pro seniory

Dnes je ve Vršovickém zámečku domov seniorů, žije v něm přes sedmdesát klientů. Ani tyto nové kapacity ale nestačí. Jeho ředitel Richard Černý říká: „46 lůžek jsou domovy se zvláštním režimem, 23 lůžek je domov seniorů a 6 lůžek odlehčovací služby. Ten domov se zvláštním režimem má klienty s Alzheimerovou chorobou nebo jinými typy demence. Na lůžka se zvláštním režimem máme 108 žádostí, můžeme uspokojit asi jenom 15.“ 

Podle starosty MČ Praha 10 Bohumila Zoufalíka (Nez. pro Prahu 10) by – co do potřebných kapacit – městská část mohla mít ještě jedno takové zařízení, a stále by nebyli uspokojeni všichni zájemci o umístění do domova seniorů.

Jeden z klientů domova seniorů Vojtěch Kumpera si pochvaluje, že ve Vršovickém zámečku se i s manželkou cítí jako doma, což podle něj není úplně samozřejmé. Chodby zámečku zdobí květiny, které darovali městské části lidé z Prahy 10. Během několika dní na veřejnou výzvu přinesli na sto rostlin.

/*json*/{"map":{"lat":50.06983682236051,"lng":14.451873990737889,"zoom":17,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":{"0":{"lat":50.0698664130596,"lng":14.452428817749023,"type":"","description":"Rangherka"}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/