Místo nevyužitých kasáren bude v Českých Budějovicích parkoviště

České Budějovice – Nevyužitý areál kasáren Julia Fučíka v Českých Budějovicích začali demolovat. Na místě zchátralých kanceláří a vojenských skladů vznikne odstavné parkoviště a plochy, které by mohli využít developeři pro stavbu nových domů. Kasárny Julia Fučíka byly posledním opuštěným kasárenským objektem v Českých Budějovicích.

Bagry už začaly v areálu u křižovatky ulic Nádražní a Jírovcova s demolicí prvních garáží a skladů, po nich přijdou na řadu samotné budovy kasáren a zrezivělá strážní věž. Celkem jde o pět zděných objektů s drobnými přístavbami, dva lehké ocelové přístřešky a zděné oplocení. Postupně se změní v pět tisíc tun stavebního odpadu. Před demolicí musí stavaři postupně odpojovat budovy od sítí a musí také vyvézt komunální odpad, který byl navezen v některých budovách.

Část areálu, která je v majetku města, byla donedávna pronajímána, objekty ale byly v zoufalém stavu – podle náměstka primátora Miroslava Jocha (ČSSD) ani nemělo cenu je udržovat. Město se proto rozhodlo, že objekty prostřednictvím Správy domů nechá zdemolovat.

Celková výměra areálu v majetku města je 23 tisíc m2, z toho zastavěná plocha je 4 500 m2 – tyto objekty se budou demolovat.


Podle Miroslava Jocha (ČSSD), náměstka primátora Českých Budějovic pro investice bylo vypsáno výběrové řízení na demolice na částku pět milionů korun prostřednictvím Správy domů. „Po vysoutěžení je částka je 2,5 milionu korun a objekty by měly být zdemolovány do poloviny prosince,“ dodal Miroslav Joch.

O využití areálu rozhodovalo ještě dřívější vedení města. Podle Miroslava Jocha bude na části pozemků vybudováno záchytné parkoviště a zbylá část areálu by měla být nabídnuta developerům.

Areál kasáren Julia Fučíka používala armáda v jihočeském krajském městě od konce 19. století. Původně tam sídlili dělostřelci a jezdecká škola. Využívaná je západní část kasáren, jsou tu střední školy a krajští hasiči.

V letech 1894–1895 postavila místní stavitelská firma J. Hauptvogla komplex dělostřeleckých kasáren arcivévody Viléma na Pražské třídě; celkové náklady dosáhly výše 472 708 zlatých 74 krejcarů. Areál lichoběžníkovitého půdorysu o rozměrech 437 x 210 m obsahoval původně 16 objektů. Nejrozsáhlejší jsou dvě jednopatrové budovy podél Pražské třídy, které sloužily k ubytování mužstva, s fasádami v novorenesančním stylu, jejichž atiky zdobí městské znaky vytesané z pískovce podle návrhu R. Kristinuse. Ve dvoupatrové budově s hodinovou věží, stojící v severní části areálu, sídlil štáb. Součást kasáren tvořila také skladiště, dílny, vozovny, seřadiště a jezdecká škola. V kasárnách arcivévody Viléma byl umístěn divizní dělostřelecký pluk č. 24, v němž sloužil v roce 1915 Klement Gottwald (1896–1953).

Zdroj: Encyklopedie Českých Budějovic


/*json*/{"map":{"lat":48.98650177671877,"lng":14.474822024699368,"zoom":14,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":{"0":{"lat":48.98649764785527,"lng":14.478585720062256,"type":"","description":"Kasárny Julia Fučíka"}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

V Českých Budějovicích měla armáda pět areálů kasáren

  • Bývalé sídlo pohraniční stráže (Kasárny PS Plavská) obývá policie.
  • Kasárny ve Čtyřech Dvorech už nahradil letos v září otevřený park. Tříhektarový park místní označují za budějovický Hyde Park – slavnému londýnskému parku je podle nich podobný. Revitalizace někdejšího vojenského prostoru stála 30 milionů korun. Park Čtyři Dvory leží mezi dvěma největšími budějovickými sídlišti. Vojenskou minulost nepřipomíná nic – revitalizaci dlouho chátrajícího areálu přečkaly pouze vzrostlé stromy.
  • Otazník zůstává zatím nad budoucností Žižkových kasáren. Do budov na strategickém místě v těsném sousedství vlakového a autobusového nádraží na Žižkově třídě chce magistrát přestěhovat část svých úřadů. Konkrétně například stavební úřad a odbor dopravy a nebo agendu občanských průkazů nebo pasů. V současné době už je hotová studie a běží výběrové řízení na projektanta nebo architekta – jak celý areál přestavět, aby tam mohl vzniknout úřad. Město chce přestavbu financovat z dotačního programu Integrovaný plán rozvoje území. Podle náměstka primátora Miroslava Jocha je lokalita na tento projekt více než vhodná. „Odbory státní správy, které tam chceme převést, zajišťují služby nejen občanům Českých Budějovic, ale i občanům ze 79 okolních obcí. Je to blízko vlakového nádraží a autobusového nádraží. Potkávají se tam vesměs všechny linky MHD a je tam i dostatečný prostor, aby tam vznikla kapacita na zaparkování osobních vozů.“ Jak ale náměstek Joch dodal, bude záležet na rozhodnutí nového složení radnice. Jestli se tímto směrem bude chtít vydat.
  • Během půl roku by se měl život vrátit i do Mariánských kasáren, která jsou nejstarší ve městě. Z kulturní památky se díky soukromému investorovi stanou luxusní apartmány a galerie. Pro Mariánské kasárny se přitom roky nedařilo najít ani uplatnění ani finance. V kasárnách na českobudějovickém Mariánském náměstí sloužili třeba spisovatelé Fráňa Šrámek, Jaroslav Hašek i dramatik a první český prezident Václav Havel. Od devadesátých let po odchodu armády už pouze chátrala. Každoročně tam musely probíhat udržovací práce, padající tašky ze střech znamenaly riziko pro kolemjdoucí.
  • Areály kasáren v dalších regionech

    Například Královéhradecký kraj a město Hradec Králové připravují rozsáhlý projekt přestavby kasáren v centru města za stovky milionů korun. Kraj plánuje v areálu muzeum, město kanceláře pro své úředníky.

    Budoucnost kasáren řeší v Litoměřicích, kde převzalo objekty taky město. Chce vybudovat byty, sportoviště nebo kanceláře.

    Cheb chystá z areálu na Zlatém vrchu u historického centra velkou rozvojovou zónu pro bydlení a relaxaci.

    Desítky rodinných domů, byty a obchodní centrum v budoucnu vzniknou v bývalých kasárnách ve východní části Žatce, plánuje to developer.

    V Rakovníku uvažuje město o odkupu kasáren z obavy, aby tam nevznikla ubytovna.

    V Janovicích nad Úhlavou místo kasáren vznikla úspěšná průmyslová zóna.

    V Kladně v bývalých kasárnách vzniklo vzdělávací centrum pro zubaře v zemi za zhruba 30 milionů korun a plánuje se tam vznik vysokoškolského kampusu.