Obce kolem Želivky chtějí nový most a rozvoj regionu

• ČT24

12. 11. 201412. 11. 2014, 19:30|Zdroj: ČT24

Vodní nádrž Želivka

Zdroj: ČT24

Švihov / Želivka – Obce v okolí vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce bojují s vylidňováním regionu. Kvůli přísným pravidlům ochrany pitné vody se tam nedaří rozvíjet turistiku a velice špatné je také dopravní spojení obou břehů. Obce chtějí prosadit změny, například postavit přes vodní nádrž druhý most.

Vodní dílo Švihov rozdělilo region - Středočeský kraj spojuje s Krajem Vysočina jen jediný most, a ten je navíc v havarijním stavu a má omezenou nosnost. Další most, dlouhý asi 200 metrů, chtějí místní prosadit mezi obcemi Kožlí a Šetějovice. Tento druhý most by podstatně zkrátil dopravu z Ledče nad Sázavou a okolí do sousedních středočeských obcí. Most prý starostům slibovali už před lety při stavbě přehrady. Jaroslav Poborský, místní zemědělec, k tomu uvedl: „Slibovaný druhý most, který měl být přímo z Kralovic na Ledečsko, o tom sníme 40 let, já byl malý hoch, ale od té doby se nic nedělo.“

Starosta Kožlí Václav Husák (nestr.) popsal nový most, který by v regionu potřebovali, takto: „Mělo by se jednat opravdu o most regionální, aby spojil vesnice, aby to bylo pro osobní auta, pro pěší a cykloturistiku.“

Přehrada Švihov, známá víc jako Želivka, byla dokončena v roce 1975. Tato největší vodárenská nádrž ve střední Evropě zásobuje pitnou vodou asi 1,5 milionu obyvatel, včetně Prahy a části Středočeského kraje. Ochrana tohoto zdroje ale výrazně limituje život i podnikání lidí žijících kolem přehrady. Výstavbou nádrží byly také odděleny obce, které dřív k sobě měly přirozenou spádovost.

Oprava stávajícího mostu na silnici II/150 nebo vybudování nového mostu by pomohly i místním zemědělcům. Vozí pro sebe krmiva nebo stavební materiál a cesta každého jejich auta nebo traktoru se kvůli dlouhým objížďkám prodražuje o několik set korun. Zemědělec Jaroslav Poborský k tomu uvedl: „Tady vidíme, že region Vysočina a střední Čechy k sobě mají hrozně daleko a nikoho to nezajímá. A ti dopravci a firmy, co nás obsluhují, jsou dost roztrpčení a říkají, že jsme na konci světa.“ Jaroslav Poborský popsal i to, jak relativní je fyzická blízkost obcí z obou břehů nádrže: „Vidíme na sebe a můžeme na sebe z jednoho břehu na druhý mávat, ale když se chceme navštívit, tak najedeme 30-40 km.“

Nový most by uvítal i Jaroslav Dědič, který byl v Šetějovicích 20 let starostou: „Celá oblast Dolnokralovicka by tak byla zpřístupněna.“ Jaroslav Dědič dále dodal, že z Šetějovic by se pak třeba cesta do Ledče zkrátila z 25 kilometrů na šest. „Na východ jsme teď vlastně jako středočeské pohraničí,“ dodal. Ves mívala 200 obyvatel, dnes tam žije 60 lidí.

Miloš Vacek z odboru dopravy Středočeského kraje řekl, že na rekonstrukci stávajícího mostu přes Želivku by mělo dojít v příštím roce, bude stát asi 90 milionů korun. Se stavbou nového mostu podle něj ale kraj nepočítá. V plánu ji nemá ani Kraj Vysočina. Podle radního Zdeňka Chláda by to byla na kraje příliš velká investice.

Obce u Želivky chtějí nový most (zdroj: ČT24)

Vylidňování regionu

Bez dopravy, bez turistů a s přísnými vodárenskými ochrannými pásmy se podle kritiků může region brzy úplně vylidnit. Zatopené okolí Želivky dřív bylo vyhledávanou rekreační oblastí. Obce by chtěly, aby si lidé zase mohli vyjít do přírody, aby tam třeba mohly vést i cyklostezky. Rozvojem šetrné turistiky by přibyly pracovní příležitosti, jichž je v regionu málo.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), iniciátor změn u Želivky a poslanec Evropského parlamentu uvedl, že cílem by mělo být například umožnit na řece Želivce rybaření. „Zpřístupnění části Želivky pro rybaření, tam vidím horizont do dvou let. Co se týká plánů na cyklocesty, tam vidím, že zpřístupnění by mohlo být za 5-7 let,“ dodal Tomáš Zdechovský. Podobně vidí situaci i Václav Husák (nestr.), starosta Kožlí: „My bychom se snažili prosadit nějaký volný přístup občanů k Želivce, aby se tam dalo přijet na kole, pěšky, jít se projít, ale úplný zákaz vstupu je pro nás nepřiměřený.“

V obci Chřenovice natáčel dnes štáb ČT asi hodinu, za tu dobu tam neprojelo jediné auto, domy jsou prázdné a zřejmě většina z nich slouží jen jako rekreační objekty.  Navíc jsou na prodej za velmi nízké ceny. I přesto sem nikdo nechce.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), iniciátor změn u Želivky a poslanec Evropského parlamentu, k situaci v regionu řekl: „Je tady nedostatek pracovních příležitostí a kvalita života oproti jiným částem ČR je tady výrazně nízká.“

Podobné problémy trápí i další nádrž na Vysočině - Vír na Žďársku. Snaží se proto alespoň prosadit finanční kompenzace. Rekreace a turistika jsou i tady zapovězeny a spojení břehů problematické.

Ladislav Stalmach, starosta Víru, situaci popsal takto: „U nás v obci Vír se do roku 1986 rozvíjela turistika a rekreace a bez náhrad byla ukončena. Museli jsme to strpět. (…) Myslím, že jediné řešení v tomto případě jsou finanční kompenzace tak, jako jsou kompenzovány obce, kde se těží uhlí.“

Povodí Vltavy připravilo změny v ochranných pásmech ze tří na dvoustupňové. Podle generálního ředitele Petra Kubaly by se měl po schválení úprav u nádrží částečně uvolnit režim. Celkový rozsah chráněného území by pak měl být menší. Tato změna nebo revize ochranných pásem probíhá u všech 47 vodárenských nádrží v ČR. Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy k situaci dodal: „Nemůže být dotčeno to, k čemu ta ochranná pásma slouží a to je k zajištění požadované kvality a množství vody těchto vodárenských nádrží.“

Vydáno pod

RegionyStředočeský krajKraj Vysočina