Nanotechnologie pomohou vyčistit podzemní vody v areálu ústecké chemičky

Ústí nad Labem – Novou látku s nanočásticemi testují vědci v areálu ústecké Spolchemie. Chemikálie, kterou pumpují pod zem, má pomoct vyčistit podzemní vody v areálu chemičky. Nanočástice mají pomoci tam, kde už jiné technologie nestačí. Český vynález by měl pomoci dalším silně zamořeným místům nejen doma, ale i ve světě. 

Pro zkoušky technologie musí vzniknout sedm metrů hluboký vrt, kterým vědci pumpují nanočástice pod zem. Ředitel výzkumu Petr Kvapil přirovnal horninu k houbě: „Tou musí částice proniknout a dostat se přímo ke znečištění.“

Princip nové metody popsal Petr Kvapil takto: „Částice se pohybuje s vodou, my to v kontejnerech rozpustíme na potřebnou koncentraci, a tím, jak to prosakuje do země, ta voda částice tlačí a spolu s tou vodou se to posouvá dál.“ Částicím přitom pomáhá také přirozené proudění vody. „Voda přirozeně rozplavuje částice dál ve směru proudění,“ dodal Petr Kvapil.

Podle Petra Kvapila vědci testují dva materiály. Oba podpoří a způsobí rozklad organických látek v zemi. První testovaný materiál je zaměřený na látky lehčí než voda, což je třeba nafta, benzin nebo olej. Tento materiál má zrzavou barvu. „Druhý materiál je černý a umí rozkládat organické látky, které jsou těžší než voda, což jsou různá rozpouštědla a odmašťovadla na bázi chlorovaných uhlovodíků,“ doplnil ředitel výzkumu Petr Kvapil.

Technologie se dá použít víceméně všude, záleží ale na ceně, protože testované materiály jsou drahé. Kilogram těchto materiálů stojí 300 až 3000 Kč.


Při testech vědci nejen pumpují nanočástice pod zem, ale současně podle Jana Filipa z Univerzity Palackého v Olomouci také odebírají vzorky z vrtu a z nich analyzují, co se pod zemí děje. Petr Kvapil doplnil, co je posláním mobilní laboratoře: „Analyzuje se mobilita železa s tím, že různé frakce železa se pohybují jinou rychlostí.“ 

Spolchemie patří k největším evropským výrobcům pryskyřic. Továrna otevřela v polovině 19. století. Dalších více než sto let vyráběla chemikálie, aniž by řešila ekologické dopady. Podle mluvčí Spolchemie Marie Logrové všechno unikalo do půdy, do okolí, do areálu. Za městem tak vznikla skládka chemických odpadů, zamořená je i půda přímo v areálu továrny. Postupné čistění trvá přes deset let a stát za něj dohromady zaplatí tři miliardy.  

Vědci budou nanočástice testovat na podobných místech ve Švýcarsku, v Maďarsku, v Portugalsku, ve Španělsku a také v Izraeli. Ústí nad Labem je ale první. Zkušebně se tam odborníci snaží vyčistit podzemní vodu na zhruba dvou čtverečních kilometrech, výsledek budou znát do pár týdnů. 

Nejvíce znečištěná místa v ČR

  • Spolchemie Ústí nad Labem
  • Spolana Neratovice
  • Unipetrol Litvínov
  • lokality státního podniku DIAMO - Stráž pod Ralskem a Mydlovary

Na vývoji nových materiálů z nanoželeza se mj. podílely Univerzita Palackého v Olomouci, Technická univerzita v Liberci a Masarykova univerzita v Brně.


/*json*/{"map":{"lat":50.65946009850415,"lng":14.025794211083973,"zoom":15,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":{"0":{"lat":50.65936425800088,"lng":14.029948711395264,"type":"","description":"Spolchemie"}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/