Blanka se měla otevírat. Proč zůstává zavřená?

Praha – Již tři roky měl dopravě v pražských ulicích odlehčovat podzemní silniční tunel propojující Troju, Holešovice, Hradčany a Střešovice. Právě dnes „propadl“ čtvrtý z termínů, kdy se měl otevřít. Tunelový komplex Blanka přispěl k neslavnému konci tří pražských primátorů, často bývá označován za zbytečně předraženou stavbu, čemu ostatně nahrává postupný nárůst ceny o celou polovinu. Na Blance tak uvázla hořká pachuť, která přehlušila takřka vše, čím je výjimečná. Problémům kolem výstavby tunelu se věnuje dnes od 20:00 Speciál ČT24, v němž se vyjádří experti na dopravní stavby i pražští politici.

Historie tunelového komplexu Blanka, ke kterému kromě samotné soustavy tří ražených tunelů patří Trojský most či rekonstrukce navazujících komunikací a křižovatek, se začala psát již počátkem 90. let. Po prvotních diskusích, kudy vést vnitřní silniční okruh – jehož součástí Blanka je – v návaznosti na Strahovský tunel, a zda má vést po povrchu nebo pod zemí, byla zvolena varianta tunelů pod Letenskou plání a Stromovkou ústící na pravém břehu Vltavy v blízkosti mimoúrovňové křižovatky Pelc-Tyrolka.

Stavba začala v roce 2007. První dokončenou součástí byl Trojský most, který bude sloužit jako přivaděč do Blanky z dolních Holešovic – odcházející vládnoucí pražská garnitura ho stihla otevřít těsně před volbami v říjnu 2014. Protože ale tunely zůstaly uzavřené, spíše než tento úspěch, připomněla fiasko v podobě nekončících průtahů stavby, ke kterým sama významně přispěla.

Původní schéma: Otevření tunelu - 2011, cena - 23 miliard

Soutěže, které se týkaly stavby tunelového komplexu, proběhly v roce 2006. Největší zakázku získal Metrostav s cenou 17,8 miliardy korun bez DPH. Firma měla na starost samotnou stavbu. Technologie měla za 4,5 miliardy dodat ČKD Praha DIZ. Město také vyhlásilo soutěž o stavební dozor, který potom prováděla společnost Inženýring dopravních staveb (IDS) za 200 milionů korun. Celkem tedy měla Blanka přijít asi na 23 miliard korun (tehdejší primátor Pavel Bém původně hovořil o 21 miliardách).

Od počátku bylo jasné, že přinejmenším kvůli valorizaci bude cena vyšší. Že ale stoupne bezmála o tři čtvrtiny na dnes udávaných 38 miliard, by si byl tehdy vsadil jen málokdo. Někdejší šéf investičního odboru na magistrátu Jiří Toman však loni řekl časopisu Respekt, že pro něj takový výsledek překvapivý není. „Vím, že už v roce 2002 bylo v podkladech k rozpočtu plánováno na Blanku přes 30 miliard, to žádné překvapení není,“ řekl loni Toman, který stál u přípravy projektu. Přesto se o možném prodražení veřejnost poprvé doslechla až v době, kdy Bém už na pražské radnici nebyl.

K několika sesuvům došlo ve Stromovce. V roce 2010 ale došlo k haváriím v Praze 6. U Patočkovy ulice půda zavalila bagristu, půda se propadla také na rohu ulic U Brusnice a Milady Horákové (na snímku), kde vznikl na místě kráter o průměru asi 15 metrů.
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Krumphanzl

Samotné prodražování souvisí podle Metrostavu výhradně s nutnými úpravami projektu v závislosti na podloží zejména Letné a Stromovky. „Tunel se dvakrát propadl, musela se postavit řada věcí nově a jinak, a proto se jeho cena zdvihla,“ tvrdí bývalý primátor Bohuslav Svoboda. Otázkou může být, proč o tom projektanti a pracovníci Metrostavu, kteří kalkulovali cenu, nevěděli, když například s problematickou ražbou na Letné počítali již tvůrci Letenského tunelu ve 40. a 50. letech. Mluvčí Metrostavu František Polák ovšem mnohokrát zdůrazňoval, že všechny vícepráce stavební dozor schválil a stavbaři si nenechali nic proplatit svévolně.

Stejně jako se Blanka prodražovala, odsouval se termín jejího dokončení. Když se začínalo stavět, byl termínem otevření konec roku 2011. Náznaky, že by se to nemuselo podařit, začaly prosakovat v roce 2009, kdy měla být výstavba v polovině. Již v roce 2008 (a poté znovu o dva roky později) došlo při ražbě pod Stromovkou (později i na dalších místech) k sesuvům půdy, ovšem ještě na jaře 2009 Miloslav Hadrava z Metrostavu ujišťoval, že do léta práce pod Stromovkou skončí. Pavel Bém potom ujišťoval: „Nemůže dojít k žádnému prodloužení termínu. To, co zůstává stejné a neměnné, je vysoutěžená cena stavby.“ IDS ale v listopadu oznámil, že dokončení v roce 2011 je nereálné, a začal Pražany připravovat, že se otevření zpozdí o rok.

Až do voleb na podzim 2010 měla Blanka a její stavitelé jasnou podporu pražského politického vedení – byl to ostatně Pavel Bém a jeho lidé, kteří smlouvy zadávali. To se po roce 2010 začalo měnit, a když skupina kolem Bohuslava Svobody na čas ovládla nejenom radnici, ale i pražskou ODS, přístup k Blance se začal měnit. Svoboda byl první, kdo v souvislosti s otevřením hovořil o roce 2014 a také začalo vycházet najevo obří prodražení stavby. Obrat od vřelých vztahů magistrátu a firem, které měly výstavbu na starost, k velmi chladné pospolitosti dokonal další převrat na radnici.

Nový primátor Tomáš Hudeček šel do ostré konfrontace s Metrostavem, když přišel s tím, že by smlouvy s ním nemusely být platné. Město proto přestalo za stavbu platit. Vše skončilo přerušením stavby a arbitráží, která však skončila verdiktem, že smlouvy platí – a že má platit také město, aby stavba mohla pokračovat. Mezitím ale bezvýsledně vypršel termín otevření Blanky 1. května 2013.

Letos v září Metrostav konečně oznámil, že je komplex Blanka stavebně hotov. Neznamenalo to ale, že by byl připraven k otevření. Pokračovalo osazování technologií, a přestože politici, pro které mělo být otevření Blanky předvolebním trumfem, na otevření spěchali, začínalo být zřejmé, že se tunely nebude jezdit nejenom před volbami, ale ani koncem roku. Lepší to ovšem bylo s Trojským mostem, jehož příběh již má za sebou šťastné vyvrcholení.

Stavba tří primátorů – a jedné primátorky?

Osudy tunelového komplexu Blanka vždy úzce souvisely s pražskou politikou. Nezanedbatelný byl však i opačný vliv. Již před sněmovními volbami v roce 2010, ve kterých kandidoval i primátor Bém, se v Praze objevily plakáty spojujícího ho se stavbou charakterizovanou jako „nejdražší tunel světa“. Když se na přelomu let 2012 a 2013 začaly zhoršovat vztahy tehdejší magistrátní koalice ODS a TOP 09, která se nakonec na jaře rozpadla, vyčítali představitelé TOP 09 svým partnerům mimo jiné právě váhavý přístup ke stavbě. Když se však TOP 09 ujala vlády ve městě sama, dovedla stavbu po tři čtvrtě roce k úplnému přerušení. Namísto otevření na jaře nebo alespoň těsně před volbami tak Pražané dostali jen neurčité sliby o prosinci, které s nástupem nového vedení Prahy padly úplně. Vzhledem k dosavadnímu vývoji tak nemusí být fantasmagorická ani otázka: Bude čerstvě zvolená Adriana Krnáčová opravdu tou primátorkou, která na Blance přestřihne pásku?

Jak šel čas s Blankou:

  • září 1999 (primátor Jan Koukal): schválena změna územního plánu s tunelovým komplexem ve variantě Blanka (tunel veden z Letné pod Stromovkou)
  • září 2006 (primátor Pavel Bém): vyhlášení výsledků výběrového řízení
  • jaro 2007: zahájení prací
  • listopad 2009: IDS oficiálně přiznává roční zpoždění
  • podzim 2010: po volbách se stává primátorem Bohuslav Svoboda
  • srpen 2011: primátor Svoboda a jeho náměstek pro dopravu Březina přiznávají prodražení Blanky a odklad otevření na rok 2014
  • říjen 2011: původní termín dokončení
  • prosinec 2012: druhý oznámený termín dokončení; ve skutečnosti si Metrostav stěžuje na neproplácení faktur, město ohlašuje jejich kontrolu
  • jaro 2013: po rozpadu koalice se stává primátorem Tomáš Hudeček
  • listopad 2013: vyostření sporů mezi městem a Metrostavem, primátor hovoří o neplatnosti smluv
  • prosinec 2013: kvůli dlouhodobému neproplácení faktur a neschválení víceprací přerušuje Metrostav stavbu
  • duben 2014: třetí oznámený termín dokončení
  • jaro 2014: arbitrážní soud nařizuje pokračování stavby
  • září 2014: stavební dokončení komplexu
  • říjen 2014: otevření Trojského mostu
  • prosinec 2014: další z termínů zprovoznění
  • březen 2015: hotovo?